Obraz "Les coquelicots à Argenteuil (Makové pole u Argenteuil)" (1873), rámováno

Rodilý Pařížan vyrůstal na pobřeží Normandie, v Le Havre, kde jeho otec provozoval malý obchod s koloniálním zbožím. Monet se nejprve pokoušel o karikaturu, ale pak se obrátil k malování v plenéru. Na jeho plátna se dostaly světlé pastelové tóny. Jeho obrazy byly opakovaně odmítány oficiálním pařížským salónem, ale Monet a jeho přátelé Auguste Renoir a Alfred Sisley se nenechali odradit. Na svých společných výletech do Fontainebleau vytvořili v přírodě nádherné svěží obrazy, které se stále více vzdalovaly přísným akademickým pravidlům.

Brzy však Monet a jeho těhotnou milenku Camille postihla těžká finanční krize. Během francouzsko-německé války Monet uprchl s mladou rodinou do Londýna. Po válce se usadili v Argenteuil. Toto malé městečko nedaleko Paříže, malebně ležící na břehu Seiny, se poté stalo magnetem pro celou řadu impresionistických malířů: Edouard Manet, Gustave Caillebotte, ale také Camille Pissarro, Auguste Renoir a Alfred Sisley se zde scházeli, aby zachytili své nové dojmy na plátně. Na první samostatné výstavě této skupiny dal obraz Monet "Impression. Sonnenaufgang" (Imprese. Východ slunce) tomuto uměleckému směru jeho jméno.

Po Camilleově smrti se Monet přestěhoval se svou druhou ženou Alice do Giverny. Zde mohl realizovat svůj celoživotní sen o vlastní zahradě, kterou sám navrhl: Kvetoucí zahrada s japonskými mosty a jezírky plnými leknínů inspirovala Monet k stále novým a větším obrazům, které zobrazují proměnlivý rostlinný svět jako ohromující dekorativní harmonii přírody.

Pozemek, který Monetův syn v roce 1966 odkázal Academié des Beaux-Art a od roku 1980 je sídlem "Nadace Claude Monet", byl pro něj nevyčerpatelným zdrojem inspirace. Dnes je zahrada v Giverny cílem mnoha milovníků umění a každý, kdo ji navštíví, se okamžitě ocitne v obrazovém světě umělce. Na jaře je vše v plném květu a při pohledu na skutečné leknínové jezírko, které Monet opakovaně maloval, je překvapivé, jak přesně zachytil scenérii i přes svou uměleckou svéráznost. "Na své zahradě pracuji neustále a s láskou, nejvíce potřebuji květiny, vždy, vždy. Mé srdce je vždy v Giverny. Odloučení od Giverny by mě těžce zasáhlo ... nikdy bych nenašel tak krásné místo," byl Monet pevně přesvědčen. Nikdy se již nemusel loučit, Monet zemřel 5. prosince 1926 ve svém milovaném Giverny.

Monet byl označován za vynálezce barevných snů za hranicemi viditelného. Byl však mnohem víc, vždy se snažil realizovat svou představu o malování pod širým nebem - en plein air. Pro jeho malířství bylo vždy rozhodující to, jak vidí, nikoli to, co vidí.