Obraz "Kdo mi snědl všechna okna", zarámováno

Demonstrace, projevy a happeningy, akce, příspěvky k ekologii, úsilí o život v souladu s přírodou, manifesty za přírodu, za architekturu šetrnější k lidem a za zlepšení života lidí.

Pronájem stromů, zalesňování střech, ozelenění měst, humusové toalety, obnovení společenských hodnot a přírodních cyklů. Varování před znečištěním životního prostředí, před nebezpečím jaderné energie, před ničením přírody a přírodního dědictví a za společnost bez odpadů.

Od 50. let se Hundertwasser zabýval architekturou. Při příležitosti slavnostního otevření Hundertwasserova domu ve Vídni (1986) řekl: „Znovu zažíváme obrat, kdy jsou staré a rigidní hodnoty v architektuře a urbanismu stále více zpochybňovány. Přímost a uniformita architektury Bauhausu se chýlí ke konci, protože je necitlivá, sterilní, chladná, bezcitná, agresivní a bez emocí. Éra absolutního racionalismu končí. Novými hodnotami jsou vyšší kvalita života, nikoli životní úroveň. Touha po romantice, individualitě, kreativitě, zejména kreativitě a životě v harmonii s přírodou.“

Naše epocha našla v Friedensreich Hundertwasser nejimpozantnějšího vyzyvatele totalitního myšlení, ať už jde o jadernou energii, genetické manipulace, ochranu životního prostředí nebo utváření našeho životního prostoru. Hundertwasser žil zcela v souladu se svým pohledem na věci a v opozici k rozporům postindustriální společnosti. Význam Hundertwassera spočívá v jeho umění, které vytváří krásu: poselství přirozené harmonie, míru a radosti.