Hedvábný šátek "Fleurs de Neige" (1951)
Hedvábný šátek "Fleurs de Neige" (1951)
Rychlé informace
100% hedvábí | velikost 173 x 32 cm (d/š/v) | ruční praní
Podrobný popis
Hedvábný šátek "Fleurs de Neige" (1951)
Vyrobeno ze 100% hedvábí. Velikost 173 x 32 cm (d/š/v). Ruční praní.
Výrobce: ars mundi Edition Max Büchner GmbH, Bödekerstraße 13, 30161 Hannover, Německo, [email protected]
Hodnocení zákazníků
Très beau foulard, comme attendu; commande facile, paquet protecteur cartonné bien conçu et livraison rapide: vraiment très bien, merci.
ein schones Gemalde auf seide
O stránkách Henri Matisse
1869–1954
Spoluzakladatel fauvismu je dnes považován za jednoho z nejvýznamnějších malířů 20. století.
Matisse se narodil na Silvestra roku 1869 ve francouzském Le Cateau-Cambrésis. Svůj umělecký talent objevil až v pozdním věku. Po studiu práva pracoval Matisse v advokátní kanceláři. Během rekonvalescence po zánětu slepého střeva, kvůli kterému musel zůstat v posteli, mu matka přinesla výtvarné potřeby. A tak začal malovat. Rozhodl se opustit práci v advokátní kanceláři a začal studovat v bezplatném malířském kurzu Gustava Moreaua.
Zpočátku se orientoval na impresionisty a studoval Cézanna. Prostřednictvím pointilismu, s nímž se seznámil díky Paulu Signacovi, nakonec přešel k dvourozměrnějšímu tahu štětcem a začal používat syté barvy. Skandální výstava z roku 1905 v pařížském Salon d’Automne, jíž se Matisse zúčastnil společně s Derainem, Vlaminckem a dalšími, dala těmto „divokým zvířatům“ přezdívku „Fauves“.
Následně se Matisse stále více vzdával prostorové iluze a soustředil se zejména na základní barvy a černou. Ornamentální vzory odrážejí jeho zkušenosti s islámským uměním, s nímž se setkal během svých cest do Maroka v letech 1911/12.
Pohyb a hudba jsou témata, která ho opakovaně fascinovala. Mezi jeho nejvýznamnější díla tak patří obraz „Tanec“ z let 1909/10 a stejnojmenná nástěnná malba z let 1930–1933.
Ve 30. letech 20. století objevil Matisse „papiers découpés“ (česky: vystřihovánky), umění papírových vzorů, které připravilo půdu pro jeho pozdější práci jako scénografa a kostýmního výtvarníka.
Před svou smrtí 3. listopadu 1954 stihl dokončit své pozdní dílo, výzdobu kaple Notre Dame du Rosaire ve Vence.