Nástěnné hodiny "Ikarus" (1947), sklo

Matisse se narodil na Silvestra roku 1869 ve francouzském Le Cateau-Cambrésis. Svůj umělecký talent objevil až v pozdním věku. Po studiu práva pracoval Matisse v advokátní kanceláři. Během rekonvalescence po zánětu slepého střeva, kvůli kterému musel zůstat v posteli, mu matka přinesla výtvarné potřeby. A tak začal malovat. Rozhodl se opustit práci v advokátní kanceláři a začal studovat v bezplatném malířském kurzu Gustava Moreaua.

Zpočátku se orientoval na impresionisty a studoval Cézanna. Prostřednictvím pointilismu, s nímž se seznámil díky Paulu Signacovi, nakonec přešel k dvourozměrnějšímu tahu štětcem a začal používat syté barvy. Skandální výstava z roku 1905 v pařížském Salon d’Automne, jíž se Matisse zúčastnil společně s Derainem, Vlaminckem a dalšími, dala těmto „divokým zvířatům“ přezdívku „Fauves“.

Následně se Matisse stále více vzdával prostorové iluze a soustředil se zejména na základní barvy a černou. Ornamentální vzory odrážejí jeho zkušenosti s islámským uměním, s nímž se setkal během svých cest do Maroka v letech 1911/12.

Pohyb a hudba jsou témata, která ho opakovaně fascinovala. Mezi jeho nejvýznamnější díla tak patří obraz „Tanec“ z let 1909/10 a stejnojmenná nástěnná malba z let 1930–1933.

Ve 30. letech 20. století objevil Matisse „papiers découpés“ (česky: vystřihovánky), umění papírových vzorů, které připravilo půdu pro jeho pozdější práci jako scénografa a kostýmního výtvarníka.

Před svou smrtí 3. listopadu 1954 stihl dokončit své pozdní dílo, výzdobu kaple Notre Dame du Rosaire ve Vence.