obraz "Námořní loď (se třemi plachetnicemi)" (1918)

Tento malíř a grafik se narodil v roce 1871 v New Yorku jako syn německých hudebníků. Do Německa poprvé přijel ve věku 16 let v rámci koncertního turné svých rodičů a zůstal tam, aby studoval na Hamburské škole užitého umění a později na Královské pruské akademii v Berlíně. Po studijním pobytu v Paříži nadále mnoho let žil a tvořil v Německu, kde se sblížil s uměleckou skupinou „Blauer Reiter“. Od roku 1919 se prosadil jako vedoucí grafických dílen „Bauhausu“ ve Výmaru, Dessau a Berlíně.

Feininger spolu se Schlemmerem nejvýrazněji ztělesňoval ideál řádu, který prosazoval Bauhaus. Výchozím bodem pro něj nebyla lidská postava, nýbrž architektura, přísná geometrická struktura tvarů, kterou pozoroval v gotických kostelech. Jeho studie architektury malých německých městeček utvářely jeho světlem zalitý, hranolovitý styl, který se stal vzorem pro mnoho umělců.

Feininger se nejprve věnoval německým městským panoramatům a kostelům. Během éry národního socialismu nacistická strana oficiálně prohlásila Feiningera za tvůrce „degenerovaného umění“, což ho v roce 1937 donutilo k návratu do New Yorku. Tam vytvořil své slavné impresionistické záznamy architektury Manhattanu a New Yorku.