Obraz "Škola žen" (1930), zarámováno

„Chci vytvářet typy lidí, ne portréty… Chci podstatu prostoru, ne interiéry,“ tak shrnul Oskar Schlemmer svůj umělecký přístup. Jeho tématem jsou postavy a jejich vztah k okolnímu prostoru. Bylo by chybou vidět v těchto pečlivě komponovaných figurínách anonymizované, ba dokonce odcizené lidi. Není náhodou, že připomínají archaické modely, které Schlemmer uctíval jako nejvyšší výraz lidské podoby.

Dlouhou dobu nebyla díla Oskara Schlemmera komplexně vystavována a bylo obtížné vydat i základní odborné publikace. Důvod: Schlemmerovi dědicové z druhé generace opakovaně stahovali zapůjčené exponáty z muzeí a někdy dokonce zakazovali jejich reprodukce. To z tohoto velkého umělce Bauhausu učinilo „slavného neznámého“. Zatímco jednotlivá díla, jako například „Bauhaustreppe“ (Bauhausové schodiště), nabyla ikonického významu, jiná část jeho díla prakticky zmizela ze současného povědomí. To se změnilo teprve nedávno.

V roce 2015, 70 let po jeho smrti, věnovala Státní galerie ve Stuttgartu Oskaru Schlemmerovi celosvětově uznávanou výstavu, jejíž katalog konečně mohl nabídnout ucelenou a bohatě ilustrovanou prezentaci. I mimo odborné kruhy byl tak opět vnímán jako velký mistr modernismu, jehož jméno se zmiňuje po boku jeho kolegů z Bauhausu, Kandinského a Kleeho.