obraz "Zátiší s tulipány v modrém květináči" (1907), rámováno
obraz "Zátiší s tulipány v modrém květináči" (1907), rámováno
Rychlé informace
ars mundi Exclusive Edition | limitovaná edice, 980 výtisků | číslováno | certifikát | reprodukce, tisk na plátně | na napínacím rámu | zarámováno | velikost cca 64,5 x 43,5 cm (v/š/h)
Video
Podrobný popis
obraz "Zátiší s tulipány v modrém květináči" (1907), rámováno
Originál: 1907, olej na kartonu, 58 x 39 cm, Landesmuseum, Hannover.
Fine Art Giclée edice přenesená na malířské plátno a napnutá na nosném rámu. Limitovaná edice 980 číslovaných výtisků, s certifikátem. Zarámováno v ručně vyrobeném, stříbrně zbarveném rámu z masivního dřeva se stínovou mezerou. Rozměry cca 64,5 x 43,5 cm (v/š/h). ars mundi Exclusive Edition.
Výrobce: ars mundi Edition Max Büchner GmbH, Bödekerstraße 13, 30161 Hannover, Německo, [email protected]
Konfigurátor rámu
Rámeček na obraz na míru
Konfigurátor rámu
Rámeček na obraz na míru
Hodnocení zákazníků
Varianta rámu: rámováno
Sehr schnelle Lieferung und vorbildliche Verpackung. Danke!
O stránkách Paula Modersohn-Becker
1876-1907
Teprve po své předčasné smrti byla Paula Modersohn-Beckerová uznána jako průkopnice modernismu, která umělecky předjímala mnohé z toho, co ostatní teprve začínali dělat. Malířka opakovaně zkoušela nové způsoby osamostatňování barvy, tvaru a povrchu, a tím posilovala výraz svých obrazů.
Na přelomu století vytvořila řadu portrétů i studií vřesovištní a březové krajiny. Ty byly buď impresionistické, nebo expresionistické a ukazovaly její oblibu přísně redukované kompozice a zřeknutí se hloubkového iluzionismu. Nakonec jí vždy šlo o odhalení skryté poezie věcí, která se skrývá za jejich vnějším vzhledem. Tento umělecký cíl shrnula větou „věc sama v náladě“.
U příležitosti 100. výročí úmrtí velké německé malířky se konaly velké výstavy v Dolnosaském zemském muzeu v Hannoveru, v Kunsthalle Brémy a v uměleckých sbírkách na Böttcherstraße v Brémách.
Grafická nebo sochařská edice, která byla iniciována společností ars mundi a je k dispozici pouze u společnosti ars mundi nebo u distribučních partnerů s licencí od společnosti ars mundi.
> Všechny exkluzivní edice ars mundi
Giclée = odvozeno od francouzského slovesa gicler "stříkat, rozstřikovat".
Metoda Giclée je digitální tiskový proces. Jedná se o velkoformátový tisk s vysokým rozlišením, který se provádí pomocí inkoustové tiskárny s použitím speciálních barevných inkoustů na bázi barviv nebo pigmentů (obvykle šest až dvanáct). Inkousty jsou světlostálé, což znamená, že jsou odolné vůči škodlivému UV záření. Poskytují vysokou úroveň nuancí, kontrastu a sytosti.
Proces Giclée je vhodný pro umělecká plátna, ruční papír a akvarelový papír, stejně jako pro hedvábí.
Styl impresionismu, který se objevil ve francouzském malířství kolem roku 1870, vděčí za svůj název krajině Clauda Moneta "Impression, Soleil Levant". Po počátečním odmítnutí zahájil skutečný triumfální pochod.
Malíři jako Claude Monet, Edgar Degas, Edouard Manet, Auguste Renoir a další vytvářeli motivy z každodenního života, městské a krajinné scény v jasném, přirozeném světle.
Impresionismus lze považovat za reakci na akademické malířství. Namísto zdůrazňování obsahu strukturovanou kompozicí se soustředil na předmět tak, jak se jeví v daném okamžiku, často ve zdánlivě náhodném momentálním záběru. Realita byla viděna v celé své barevné rozmanitosti v přirozeném osvětlení. Malování v plenéru nahradilo malování v ateliéru.
Zesvětlením palety a rozpuštěním pevných kontur vznikl nový přístup k barvě. V mnoha případech se barvy již nemíchaly na paletě, ale kladly se vedle sebe na plátno, takže konečný dojem vznikl v oku diváka s určitým odstupem. V "pointilismu" (u malířů jako Georges Seurat nebo Paul Signac) byl tento princip doveden do extrému.
Mimo Francii se impresionismu ujali malíři jako Max Slevogt, Max Liebermann a Lovis Corinth v Německu a James A. M. Whistler ve Spojených státech.
V sochařství se však impresionismus projevil jen v omezené míře. V dílech Auguste Rodin, který je považován za jednoho z hlavních představitelů, je patrné rozpuštění povrchů, přičemž hra světla a stínu je zahrnuta do uměleckého vyjádření. Sochy vytvářeli také Degas a Renoir.