Obraz „Večer ve Skagenu“ (1893), zarámovaný Nový
Obraz „Večer ve Skagenu“ (1893), zarámovaný Nový
Rychlé informace
ars mundi Exclusive Edition | limitovaná edice, 980 exemplářů | číslovaná | podepsaná | certifikát | reprodukce, tisk Giclée na plátně | na napínacím rámu | zarámovaná | rozměry 63 x 82 cm (v/š)
Podrobný popis
Obraz „Večer ve Skagenu“ (1893), zarámovaný
Originál: 1893, olej na desce, 32,3 x 43,3 cm, Statens Museum for Kunst, Kodaň.
Reprodukce vytvořená podle originálu technikou Fine Art Giclée, přenesená přímo na malířské plátno a napnutá na napínací rám. Limitovaná edice 980 exemplářů, číslovaných a podepsaných, s certifikátem. Zarámováno do ručně vyrobeného rámu z masivního dřeva v bílo-zlatém provedení. Rozměry 63 x 82 cm (v/š). Exkluzivní edice ars mundi.
Výrobce: ars mundi Edition Max Büchner GmbH, Bödekerstraße 13, 30161 Hannover, Německo, [email protected]
Konfigurátor rámu
Rámeček na obraz na míru
Konfigurátor rámu
Rámeček na obraz na míru
O stránkách Peder Severin Kroyer
1851–1909
V Dánsku a Norsku zná Peder Severin Krøyer každý. Tento norsko-dánský malíř je ikonou severského impresionismu.
Krøyer nastoupil na Královskou dánskou akademii umění ve věku 14 let. Jako mladý umělec v letech 1877 až 1881 hodně cestoval po Španělsku, Itálii a zejména po Francii, kde v Paříži studoval impresionisty. V létě roku 1882 přijel Krøyer poprvé do Skagenu, kde od té doby trávil každé léto a stal se hlavním představitelem tamní umělecké kolonie.
Jeho obrazy zachycují bezstarostný život umělců, jejich večírky, procházky po pláži a atmosférické večery při měsíčním svitu.
Krøyer je velkým mistrem nejen díky své technické dokonalosti a virtuóznímu zacházení s obrazovou kompozicí a barevnou harmonizací. Je to také díky jeho přesné pozorovací schopnosti a skutečnosti, že dokonale zachycené nálady jeho obrazů působí na diváka téměř okamžitě.
Grafická nebo sochařská edice, která byla iniciována společností ars mundi a je k dispozici pouze u společnosti ars mundi nebo u distribučních partnerů s licencí od společnosti ars mundi.
> Všechny exkluzivní edice ars mundi
Giclée = odvozeno od francouzského slovesa gicler "stříkat, rozstřikovat".
Metoda Giclée je digitální tiskový proces. Jedná se o velkoformátový tisk s vysokým rozlišením, který se provádí pomocí inkoustové tiskárny s použitím speciálních barevných inkoustů na bázi barviv nebo pigmentů (obvykle šest až dvanáct). Inkousty jsou světlostálé, což znamená, že jsou odolné vůči škodlivému UV záření. Poskytují vysokou úroveň nuancí, kontrastu a sytosti.
Proces Giclée je vhodný pro umělecká plátna, ruční papír a akvarelový papír, stejně jako pro hedvábí.
Styl impresionismu, který se objevil ve francouzském malířství kolem roku 1870, vděčí za svůj název krajině Clauda Moneta "Impression, Soleil Levant". Po počátečním odmítnutí zahájil skutečný triumfální pochod.
Malíři jako Claude Monet, Edgar Degas, Edouard Manet, Auguste Renoir a další vytvářeli motivy z každodenního života, městské a krajinné scény v jasném, přirozeném světle.
Impresionismus lze považovat za reakci na akademické malířství. Namísto zdůrazňování obsahu strukturovanou kompozicí se soustředil na předmět tak, jak se jeví v daném okamžiku, často ve zdánlivě náhodném momentálním záběru. Realita byla viděna v celé své barevné rozmanitosti v přirozeném osvětlení. Malování v plenéru nahradilo malování v ateliéru.
Zesvětlením palety a rozpuštěním pevných kontur vznikl nový přístup k barvě. V mnoha případech se barvy již nemíchaly na paletě, ale kladly se vedle sebe na plátno, takže konečný dojem vznikl v oku diváka s určitým odstupem. V "pointilismu" (u malířů jako Georges Seurat nebo Paul Signac) byl tento princip doveden do extrému.
Mimo Francii se impresionismu ujali malíři jako Max Slevogt, Max Liebermann a Lovis Corinth v Německu a James A. M. Whistler ve Spojených státech.
V sochařství se však impresionismus projevil jen v omezené míře. V dílech Auguste Rodin, který je považován za jednoho z hlavních představitelů, je patrné rozpuštění povrchů, přičemž hra světla a stínu je zahrnuta do uměleckého vyjádření. Sochy vytvářeli také Degas a Renoir.