Antoine-Louis Barye
1795-1875
Na pařížském salonu v roce 1831 vzbudil Bayre senzaci svou sochou „Tygr požírající krokodýla gaviálního“. Jako první vnesl do sochařství 19. století tak dramatické a veristické výjevy, které se podobaly pouze umění Eugèna Delacroixe. Barye již neviděl zvíře jako symbolického nositele významu, ale zobrazoval ho v jeho různých žánrech a jejich zvláštnostech.
Rozsáhlé studium v Jardin de Plantes a v Národním přírodovědném muzeu v Paříži mu umožnilo vytvořit precizní zobrazení přírody. Tím vyvedl sochařství z akademického klasicismu a přispěl k jeho odchodu do moderní doby.
Syn zlatníka se narodil 24. září 1795 v Paříži a první školení získal od svého otce. Následovalo vyučení rytcem oceli, které zdokonalil vstupem do ateliérů sochaře Bosia a malíře Grose. V roce 1818 byl Barye přijat na École des Beaux-Arts. Když ho Salon v roce 1837 odmítl, založil se společníkem uměleckořemeslnou firmu, kde vznikaly modely pro světoznámé pařížské bronzy.
Přestože prostřednictvím vlivných mecenášů získával státní zakázky, jeho umění se dostalo všeobecného uznání až po roce 1848. V roce 1854 se stal profesorem zoologického kreslení v Národním přírodovědném muzeu a v roce 1868 členem Akademie krásných umění.
Antoine-Louis Barye vytvořil zvláštní umělecká díla také jako malíř a grafik, zejména svými akvarely krajin. Zemřel 25. června 1875 v Paříži a dnes je považován za jednoho z umělců 19. století, kteří osvobodili umění od jeho historických, mytologických a literárních omezení.