Max Beckmann
1884-1950
Max Beckmann, narozený v roce 1884 v německém Lipsku, se zdá být osamělou postavou avantgardy své doby. Zatímco nastupující moderní hnutí postupně programově vedlo malířství k naprosté nepředmětnosti, Beckmann se přihlásil k uměleckohistorické tradici a vědomě navázal na malířství konce 19. století.
Opakujícím se motivem jeho děl je moře, které jednou v rozhovoru označil za svého „starého přítele“. Ve svých raných dílech ho zobrazuje jako tajemně vitální prostor existenciální zkušenosti, zatímco v období národního socialismu se mění v motiv svobody, odchodu a úniku.
V roce 1910 byl Beckmann zvolen členem představenstva berlínské Secese, jako vůbec nejmladší, kdo tohoto statusu dosáhl, a později bylo jeho umění nacistickým režimem prohlášeno za „degenerované“. Dnes je Beckmann považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů německého expresionismu. Jeho díla jsou vystavena v mnoha významných muzeích moderního umění a na aukcích se prodávají za nejvyšší ceny.
