Norbert Bisky
Sny a noční můry zachycené na plátně
„Na mezinárodním trhu s uměním se lidé vrhají na malířovy drsňáky z oleje, v Německu je jeho dílo vnímáno rezervovaněji a kritičtěji,“ napsal o Norbertu Biskym v roce 2007 německý zpravodajský časopis Focus. Bisky se stal mezinárodně známým díky svým obrazům blonďatých a atletických mladých mužů, jejichž harmonický způsob zobrazení kontrastuje s obrazovou akcí. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů nové figurativní malby. Zpočátku však byla jeho díla často dezinterpretována. Biskyho díla sbírá Muzeum moderního umění v New Yorku, stejně jako Museum Ludwig v německém Kolíně nad Rýnem a Národní muzeum Koreje v Soulu.
Bisky (nar. 1970), který vyrůstal ve východním Německu, byl ovlivněn socialistickým realismem, uměním východního Německa. K tomu, aby se zabýval obrazy svého dětství, ho vedl jeho učitel Georg Baselitz. Bisky se později dokonce stal jeho žákem v mistrovské třídě. K dalším vlivům patří španělští mistři Francisco de Goya, Francisco de Zurbarán a Jusepe de Ribera, které intenzivně studoval během svého pobytu ve Španělsku v madridském Pradu. Jejich vliv na Biskyho uměleckou tvorbu je patrný zejména v dílech, která umělec maluje od roku 2010, tedy v době své „černé fáze“. Díky osobním zážitkům smrti a hrůzy se obrazové obsahy a jejich zobrazení poprvé vyrovnávají, takže barevná, zářivá tonalita jeho děl ustupuje černé paletě.
Biskyho umělecká tvorba mezitím přesáhla rámec malby. Své malířské práce stále častěji začleňuje do propracovaných, prostorově specifických instalací. V roce 2013 Bisky navrhl scénu pro představení Berlínského státního baletu. V letech 2008-2010 byl Bisky hostujícím profesorem na Akademii umění v Ženevě. V roce 2015 si na tři měsíce vyměnil svůj berlínský ateliér s izraelským umělcem Erezem Israelem, aby nasbíral nové inspirativní dojmy a přispěl osobním dílem na výstavu „Soumrak nad Berlínem“, která připomněla navázání diplomatických vztahů mezi Izraelem a Německem před 50 lety.
Umělec žije a pracuje v Berlíně.
