Erik Bulatov
Umění znamená svobodu.
Ruský malíř Erik Bulatov se v Sovětském svazu ocitl v naprosté umělecké izolaci. Železná opona ho oddělovala od veškerého západního vývoje v oblasti současného umění. Ani doma nebyla možná interakce s kritiky a veřejností, protože Bulatov odmítl být začleněn do státem předepsaného uměleckého kánonu, a proto oficiálně neexistoval. V tomto intelektuálním vakuu si Bulatov, který se živil jako ilustrátor dětských knih, vyvinul vlastní výtvarný jazyk, v němž kriticky zpracovával socialistický realismus i ruský konstruktivismus.
Aby opozičním umělcům poskytl prostor k prezentaci jejich díla, založil Bulatov v 60. letech společně s kolegy, jako byli Ilja Kabakov a Oleg Vasiljev, „Skupinu Sretenského bulváru“, z níž později vzešla umělecká skupina „Moskevští konceptualisté“. Opět však zasáhly vládní předpisy sovětského uměleckého systému: v roce 1965 byla jedna z prvních výstav, kterých se v Moskvě zúčastnil, uzavřena a zakázána již po jedné hodině. Právě díky této zkušenosti Bulatov zdůrazňoval osvobozující sílu umění: „Vždy jsem byl přesvědčen, že sféra společnosti má své hranice a že cesta ke svobodě vede pouze skrze sféru umění, která leží za těmito hranicemi. Jistě vím, že to není univerzální cesta – ale pro mě to vždy byla jediná možná cesta.“
Erik Bulatov se narodil v roce 1933 ve Sverdlovsku na Uralu. Studoval na Moskevské umělecké škole a na Surikovově uměleckém institutu v Moskvě, kde v roce 1958 absolvoval. Erik Bulatov je dnes jedním z nejvýznamnějších současných umělců v Rusku. V roce 2008 se stal čestným členem Ruské akademie umění. Žije a pracuje v Paříži. Samostatné výstavy měl mimo jiné v Musée des Beaux-Arts de la Ville de Paris, v Centre Pompidou, v Treťjakovské galerii v Moskvě a v Kestnergesellschaft v Hannoveru.
