Paul Gauguin
1848–1903
Paul Gauguin byl francouzský malíř, sochař, keramik a grafik. Významně přispěl k umění 20. století tím, že rozvinul formu a barvu jako výrazové prostředky.
Teprve v roce 1872 objevil pařížský burzovní makléř Paul Gauguin, který se zde narodil 7. června 1848, díky svému příteli Claudu-Emilovi Schuffeneckerovi svůj zájem o malířství. Gauguin začal sbírat díla impresionistů a studoval malířství na Académie Colarossi v Paříži. Seznámil se s impresionisty Pissarrem a Cézannem, spolupracoval s nimi a vystavoval jejich díla. V umělecké kolonii v Pont-Avenu se seznámil s Bernardem a v Paříži s Degasem a bratry van Goghovými.
V roce 1890 se Gauguin rozhodl emigrovat, prodal své obrazy a 1. dubna 1891 se vydal na plavbu na Tahiti. Nemoc a chudoba ho však v roce 1893 donutily vrátit se do Paříže.
V roce 1895 se rozloučil se svými pěti dětmi a svou dánskou manželkou, kterou si vzal již v roce 1873, a Paříž opustil nadobro. Následujících osm let v jižním Pacifiku bylo opět poznamenáno nemocí a finančními starostmi, které na něj doléhaly natolik, že se chtěl vrátit do Paříže. Jeho mecenáši ve Francii mu však radili, aby se nevracel, protože nechtěli zničit mýtus o malíři z jižního Pacifiku.
Obrazy, které pravidelně posílal svému obchodníkovi s uměním Vollardovi, zachycují exotický svět cizí kultury a zdánlivě šťastných, bezstarostných lidí: ráj, o kterém se věřilo, že je ztracený. Jeho pozdní dílo, namalované na Tahiti, je plné barevné intenzity, harmonie a krásy a nijak nenaznačuje Gauguinovy bolestivé roky až do jeho smrti 8. května 1903 v Atuoně na ostrově Hiva-Oa, který patří k Markézským ostrovům Dominique.