Georg Kolbe
Teprve během pobytu v Římě v letech 1898 až 1901 se Georg Kolbe (1877–1947) začal věnovat sochařství. Umělec, který se narodil v roce 1877 ve Waldheimu v Německu, přijel do Říma již jako vyškolený malíř a grafik, jenž v předchozích sedmi letech studoval v Drážďanech, Mnichově a Paříži a měl za sebou již první úspěchy. Stejně jako na mnoho umělců jeho generace i na něj hluboce zapůsobilo Rodinovo dílo v Paříži, a jelikož mu sochař Louis Tuallion při jeho prvních pokusech v Římě nabídl a poskytl technickou podporu, rychle se v sochařství zorientoval. Teprve v roce 1904 se v Berlíně rozhodl věnovat se výhradně sochařství. Kolbe si rychle získal uznání: stal se členem Berlínské secese a brzy ho zastupoval Paul Cassirer, nejvýznamnější berlínský obchodník s uměním.
Dílem „Tanečnice“ (1910) se mu konečně podařil průlom. Zařadil se tak mezi nejvýznamnější německé sochaře své doby. „Tanečnice“ patří dodnes k jeho nejslavnějším dílům a díky svému „modernímu“ účesu a sebezapomenuté póze, připomínající tehdy velmi aktuální expresivní tanec, se údajně stala idolem, k němuž se umělecky zainteresovaná mládež doslova putovala.
Akt zůstal i nadále ústředním tématem jeho tvorby, často spojeným s motivem tance, a to až do 20. let 20. století. Kolbeho díla po první světové válce svědčí o jeho zaujetí expresionismem, později se však obrátil ke klasickému monumentálnímu stylu. Když Kolbe v roce 1947 zemřel, zanechal po sobě rozsáhlé dílo, které se nachází v renomovaných sbírkách po celém světě.
