Rainer Kriester
1935–2002
„Jsem od přírody realista, ale ve své tvorbě se realismem neřídím. Nejsem abstrakcionista, ale hledám abstrakci.“ Takto shrnul svou tvorbu Rainer Kriester.
Kriester patří k nejvýznamnějším německým sochařům druhé poloviny 20. století.
Kriester, student medicíny, uprchl z NDR do Západního Berlína poté, co byl na rok uvězněn za „protivládní výroky“. Tam v roce 1961 začal studovat malířství na berlínské Kunsthochschule. V roce 1970 se začal intenzivně věnovat sochařství.
V 80. letech se mu podařil mezinárodní průlom, během něhož postupně přesunul své pracoviště do ligurského městečka Vendone. Právě tam také vytvořil mnoho svých „hlavových znaků“. Některé z nich jsou monumentální postavy z bronzu, dřeva a kamene. Nejedná se o masky, ale o velmi individuální hlavy, do nichž jsou vryty stopy prožitého a zažitého života.
Wieland Schmied, historik umění a dlouholetý předseda Bavorské akademie výtvarných umění, popisuje jeho sochy jako „stále vibrující vzrušujícím životem pod svou kůží“.
Nejvýznamnějším dílem je 1,50 m vysoká „Bílá hlava“ z let 1984–1987. Spolu s díly Chillidy a Lüpertze patří do významné sochařské sbírky Spolkové kancléřství.
