Černobílý portrét fotografa Oliviera Lacoura, jehož tvář je z poloviny ponořena do hlubokého stínu.

Olivier Lacour

Kouzlo ruin

„Krásnější než krásná věc je zřícenina krásné věci,“ řekl kdysi Auguste Rodin. Jeho krajan Olivier Lacour, narozený v Paříži v roce 1972, by s tím bezvýhradně souhlasil.

„Městský průzkumník“ Lacour již mnoho let hledá motivy chátrání, přičemž jeho zvláštní zájem se soustředí na chátrající budovy. Může se jednat o uzavřené školy, prázdné továrny, opuštěné hotely či kina.

První výzvou je obvykle získání přístupu do budov, což je v mnoha případech oficiálně zakázáno. Pokud se však Lacourovi podaří dovnitř proniknout, vytváří obrazové kompozice, které starým zdem vdechují nový lesk. Fotografie získávají své kouzlo právě tím, že zachycují nejen samotný objekt, ale i historii, která je v něm vepsána. Lze je popsat jako „příběhové“ snímky, které díky propracovanému tisku na Alu-Dibondu dosahují přesnosti a maximálního barevného účinku.

Jakmile Lacour svou práci dokončí, nechá vyfotografovanou budovu opět upadnout do hlubokého spánku. „Pořizuj pouze fotografie a nezanechávej nic jiného než stopy“ – to je základní pravidlo „městského průzkumníka“. Nech vše tak, jak jsi to našel, pro budoucí průzkumníky.

Filtr