Fernand Léger
1881–1955
Fernand Léger patří k nejznámějším umělcům francouzské avantgardy. Po impresionistických začátcích přešel pod vlivem Paula Cézanna a kubismu Pabla Picassa a Georgese Braquea k geometrickým abstrakcím tvořeným kostkami, válci a koulemi. Tento vystudovaný architekt byl fascinován technickými změnami té doby. Po službě v první světové válce se tak v jeho tvorbě začaly objevovat ozubená kola, klikové hřídele a šrouby – svět strojů se stal ústředním tématem jeho díla.
V roce 1920 se Léger seznámil s francouzským architektem Le Corbusierem a navázal kontakt s uměleckou skupinou „De Stijl“, k níž patřil i Piet Mondrian. Od 30. let se jeho malířský styl opět stal naturalističtějším a začaly se v něm objevovat prvky surrealismu. Později se stále více do popředí dostávalo zobrazení lidské bytosti. Umělec chtěl prostřednictvím barvy a formy zachytit své okolí novým způsobem a ve svém nezaměnitelném stylu vytvářel mohutné, abstrahované lidské postavy, jejichž vzhled německý týdeník DIE ZEIT kdysi provokativně přirovnal k panáčkům Playmobil.
V letech 1940 až 1945 žil v USA, kde působil jako profesor na Yaleově univerzitě, po skončení druhé světové války se však vrátil do Francie.
Léger také vytvořil řadu nástěnných maleb, mimo jiné pro Velký sál budovy OSN v New Yorku. Jeho díla jsou zastoupena v tak renomovaných muzeích, jako je Metropolitní muzeum umění v New Yorku a Centre Pompidou v Paříži.
