Camille Pissarro
1830–1903
Francouzský malíř a grafik Camille Pissarro je jedním ze spoluzakladatelů francouzského impresionismu. Spolu s Monetem a Sisleym patřil k prvním impresionistickým krajinářům. Nikdy se neunavil malovat stejný motiv v různých náladách a světelných podmínkách, aby zachytil proměnlivou hru barev ve světle. Teprve ve svém pozdějším díle se věnoval také tématu městského života. Kromě četných obrazů zanechal více než 200 leptů a litografií. Korespondence s jeho synem Lucienem je důležitým svědectvím o vnímání umění v jeho době.
Pissarro se narodil 10. července 1830 na malém antilském ostrově Svatý Tomáš. V roce 1852 začal na dva roky malovat v Caracasu spolu s přítelem a od roku 1855 studoval na École des Beaux-Arts a na nezávislé Académie Suisse v Paříži. V malbách z tohoto období, které představují atmosférické krajiny s výraznou barevností, je zvláště patrný vliv Corotova stylu.
Teprve po setkání s Claudem Monetem v roce 1859 se impresionistické prvky v jeho malbě prosadily výrazněji. Po návštěvě Londýna v letech 1870/71 se díky studiu Turnerových obrazů dopracoval k volnému zacházení s barvou, jímž se snažil zachytit dojmy vzduchu a světla. Po návratu do Francie úzce spolupracoval s Paulem Cézannem v Pontoise a Auvers-sur-Oise. Vytvořil své první zátiší. Fázi pointilismu kolem roku 1885 lze vysledovat až k jeho setkání s Georgem Seuratem. Díky své účasti na nezávislých výstavách impresionistů se stal jedním z nejvýznamnějších představitelů tohoto uměleckého směru.
Teprve v 90. letech 19. století však Pissarro, otec sedmi dětí, získal umělecké uznání, po kterém toužil. Jeho samostatné výstavy v Paříži, kde 13. listopadu 1903 zemřel, sklidily velký úspěch. Nyní již nebyly středem jeho motivů pole, louky a sady, ale velké město se svými mnoha tvářemi. I dnes nás jeho obrazy okouzlují vysokou mírou svobody, svěžestí a podmanivou barevností.
