Raffaelo Santi
Raffaello Santi se pravděpodobně narodil kolem roku 1483 v italském Urbinu. První výuku získal od svého otce, dvorního malíře ve svém rodném městě. Krátkou dobu studoval u Perugina v Perugii, poté v roce 1504 odešel do Florencie a v roce 1508 nakonec do Říma. Od roku 1511 působil jako stavební vedoucí baziliky svatého Petra a kurátor antických památek. Jeho pohřeb v Pantheonu v roce 1520 svědčí o vysoké úctě, kterou mu prokazovali jeho současníci.
Velký vliv na Rafaela měly roky, které strávil ve Florencii, známé také jako „florentské období“. Během těchto let studoval umění da Vinciho a Michelangela a dokázal je začlenit do svého vlastního stylu. Četné studie aktů svědčí o jeho snaze zdokonalit se v lidské anatomii. Veškerý svůj talent pak mohl prokázat při výzdobě reprezentativních sálů Vatikánu. Nástěnné a stropní malby ve Stanza della Signatura s vyobrazením teologie, filozofie, poezie a práva se staly syntézou antického myšlení a křesťanského náboženství, klíčovým dílem evropských dějin kultury.
Kromě Vatikánu byl Agostino Chigi Rafaelovým nejvýznamnějším soukromým zadavatelem. Umělec se ujal výzdoby rodinné kaple a vily Farnesina.
Rafael usiloval o vytvoření jednoty mezi malbou a architekturou. Málo postav, iluze hloubky a nové barevné kontrasty se staly vzorem pro budoucí generace malířů. Zvláště významné je monumentální oltářní dílo „Sixtinská Madona“, namalované kolem roku 1514. Kromě madon a náboženských obrazů vytvářel také portréty, které se díky svému reprezentativnímu vzhledu staly oficiálním typem portrétu.
