Auguste Renoir
1841-1919
Celé dílo Renoir, který se narodil v roce 1841 v Limoges, je poznamenáno jeho neotřesitelnou vírou v životodárnou sílu přírody. Svědčí o tom zářivé barvy jeho krajin, smyslná půvabnost obrazů žen a mladých dívek s jejich lehkou veselostí.
Renoir nejprve pracoval jako malíř porcelánu a studoval v Louvru Antoina Watteaua a Françoise Bouchera. V roce 1862 začal studovat na École des Beaux-Arts, aby se pak na konci 60. let pod vlivem barbizonští školy obrátil k malování v plenéru. Společně s Claudem Monetem, Frédéricem Bazillem a Alfredem Sisleym objevil zvláštní přednosti malování v plenéru a udržoval úzké kontakty s Camille Pissarrem a Paulem Cézannem. Stejně jako Claude Monet vyvinul volný tah štětcem, který je tak charakteristický pro impresionismus a který umožňuje zachytit barvy neustále se měnící ve světle. Kromě krajinomalby vytvořil také portréty, mimo jiné svých malířských přátel a své oblíbené modelky Lise Tréhot.
V létě 1869 namaloval sérii obrazů restaurace „La Grenoullière“, kterou často navštěvoval spolu s Monetem. Tyto světlem prosycené obrazy zvláště jasně ilustrují jeho nezaměnitelný styl letmých tahů štětcem a jemných, světlých barev, které dokážou zachytit třpyt vzduchu i lesk vody. Kromě toho Renoir čas od času projevoval zájmem o díla Courbeta a Delacroixe, které se vyznačovaly tlumenými tóny a hustšími tahy štětcem.
Po cestě do Itálie v 80. letech 19. století se však Renoir od impresionismu odvrátil. Od té doby se již nezaměřoval na zachycení atmosférické nálady, ale na kresbu a kompozici v duchu malířství Raffaela a Ingrese.
Jeho pozdní dílo svědčí o obrovské barevné síle spojené s kresebnými prvky, které nijak nenaznačují jeho těžké revmatické onemocnění, zejména rukou. S pomocí svého žáka, sochaře Maillola, v této době vytvořil také několik bronzových soch.
Nejvýznamnější malíř a grafik impresionismu zemřel jako světově uznávaný umělec 3. prosince 1919 v Cagnes-sur-Mer.
