Wolfgang Hugo Rheinhold
1853–1900
Každý má svůj osud – nejen knihy, ale i umělecká díla a umělci. Osud „Opice s lebkou“ a jejího tvůrce Wolfganga Huga Rheinholda nemohly být odlišnější. Hned poté, co Rheinhold představil sochu na Velké berlínské umělecké výstavě v roce 1893 jako závěrečnou práci svého studia na Královské akademii výtvarných umění v Berlíně, nabídla berlínská sochařská slévárna Gladenbeck & Sohn výrobu licencovaných odlitků. Ty se dostaly nejen do rukou soukromých sběratelů, ale také do mnoha mezinárodních vědeckých institucí. Lze je obdivovat dodnes: v Královské chirurgické koleji v Londýně, v Lékařsko-chirurgické společnosti v Aberdeenu, v Bostonské lékařské knihovně a na katedře zoologie Univerzity v Edinburghu. Nejslavnějším umístěním je pravděpodobně ruský exemplář: zdobil (a dodnes zdobí) stůl Vladimíra Iljiče Lenina.
Zatímco sláva a proslulost sochy neustále rostly, Rheinhold byl po své předčasné smrti téměř zapomenut. Teprve po výstavě v Aberdeenu v roce 1989 začaly seriózní biografické výzkumy. Většina informací o Rheinholdovi, které byly od té doby shromážděny, byla zveřejněna teprve v posledních 15 letech.
Rheinhold nebyl jen sochařem, ale studoval také filozofii. Navíc byl spoluzakladatelem „Německé společnosti pro etickou kulturu“. Možná právě to vysvětluje ohromující bohatost významů jeho díla „Opice“. Nejenže představuje velmi vtipný komentář k debatě o darwinismu, ale zároveň apeluje na etickou odpovědnost veškeré vědy citátem z Genesis „Eritis sicut deus“ („Budete jako Bůh“).
