Otto Waalkes, nejslavnější Východofríský rodák a umělec, vesele pózuje s akustickou kytarou a mává do kamery.

Otto Waalkes

Je ještě slavnějším východofríským rodákem než samotný východofríský národní nápoj – černý čaj se smetanou. Věnoval se komedii už v době, kdy se mnohé dnešní hvězdy populární komediální scény ještě ani nenarodily. Otto Waalkes je v Německu považován za otce tohoto žánru.

Již v 70. a 80. letech vyprodával Otto obrovské sály, dosahoval neuvěřitelných sledovaností se svými legendárními televizními pořady a se svými LP se pravidelně umisťoval v první desítce (hudebních!) hitparád. Jeho první film z roku 1985 je dodnes považován za nejúspěšnější kinofilm v Německu od začátku zaznamenávání návštěvnosti. A pokud byste jeho ocenění seřadili jedno za druhým, pravděpodobně by to odpovídalo vzdálenosti mezi největšími městy jeho domoviny, Východního Fríska, od Emdenu po Aurich. Již třikrát obdržel Německou cenu za komedii, včetně jedné za celoživotní dílo, a to když mu bylo teprve 50 let.

Ottova popularita dodnes neupadá. Nadále s velkým úspěchem absolvuje turné. Navíc v posledních letech působil jako herec a dabér v mnoha významných filmových hitech, a tak si nyní podmanil již třetí, ne-li čtvrtou generaci diváků.

Otto a „Ottifant“:
Ne indický slon, ani africký slon, ale východofríský slon je v Německu pravděpodobně nejoblíbenější. Od roku 1972 doprovází Ottifant tvorbu Otta Waalkese. Nejprve jako logo jeho nahrávací společnosti, poté jako karikatura na obalech jeho desek a nakonec jako kreslená postavička v jeho velkých televizních pořadech. Ottifant patří k Ottovi stejně jako Otto patří k Východnímu Frísku.

V průběhu času si tento tlustokožec vybudoval úžasný vlastní život. Stal se komickou postavou, měl vlastní televizní seriál a celovečerní film, byl hvězdou videohry a série počítačových her a nakonec dokonce i maskotem východofríského fotbalového klubu BSV Kickers v Ottově rodném městě Emdenu. A když Otto v roce 1987 v Emdenu založil muzeum „Otto Huus“ s exponáty ze své dlouhé kariéry, bylo jasné, jaký druh „umění na budově“ tam musí nainstalovat... Od té doby se nadživotní Ottifant prodírá cihlovou zdí muzea ven a shlíží na místní obyvatele i turisty, zatímco ti nakupují.

Filtr