Obraz "Kostel v Auvers-sur-Oise" (1890) - LITO Masters, rámováno
Obraz "Kostel v Auvers-sur-Oise" (1890) - LITO Masters, rámováno
Rychlé informace
limitovaný počet 999 výtisků | číslováno | certifikát | LITO Hi-Rnd© proces na papíře | zarámováno | rozměr 78,5 x 62,5 cm (v/š/h)
Podrobný popis
Obraz "Kostel v Auvers-sur-Oise" (1890) - LITO Masters, rámováno
Vincent van Gogh strávil poslední měsíce svého života v Auvers-sur-Oise. Jeho atmosférický obraz z roku 1890 zachycuje raně gotický kostel ve francouzském městě. Monumentálně se tyčí proti prázdné, temně modré obloze. Není ztvárněn s perspektivou, ale pro svou vlastní expresivitu. Stojí na rozcestí.
Originál: olej na plátně. Musée d'Orsay, Paříž.
Vysoce kvalitní vydání pomocí procesu LITO Hi-Rnd© na papíře, vyrobeno ve spolupráci s Musée d'Orsay, Paříž. Limitovaný náklad 999 výtisků. Číslováno a s certifikátem. Zarámováno v bílém hliníkovém rámu se stínovou mezerou. Rozměry 78,5 x 62,5 cm (v/š/h). LITO Masters - Faksimile v nejvyšší dokonalosti: Název LITO Masters znamená novou éru v reprodukci uměleckých děl. Rakouská společnost vyvinula technologii, patentovaný proces LITO Hi-Rnd©, který umožňuje skenovat originální umělecká díla do nejmenších detailů a reprodukovat je v nejvyšší kvalitě. Je zachován každý tah štětcem, každá barevná nuance a každé vlákno původního plátna. LITO Masters již spolupracuje s několika renomovanými uměleckými institucemi, včetně Musée d'Orsay v Paříži a Musée Magritte v Bruselu.
Výrobce: ars mundi Edition Max Büchner GmbH, Bödekerstraße 13, 30161 Hannover, Německo, [email protected]
O stránkách Vincent van Gogh
1853-1890 - průkopník expresionismu
"Tenhle muž buď zešílí, nebo nás všechny daleko předčí," prorokoval již Camille Pissarro o Vincent van Gogh, který se narodil v roce 1853 jako syn faráře. A skutečně se tento Nizozemec stal průkopníkem modernismu, který svými zakřivenými liniemi a zářivými barvami zahájil expresionismus. Zatímco za svého života van Gogh za své obrazy sotva vydělal peníze na barvy a plátna a byl odkázán na podporu svého bratra Thea, dnes jeho díla pravidelně dosahují na spektakulárních aukcích částek v řádu desítek milionů.
Van Gogh (1853-1890) pocházel z protestantské pastorační rodiny v Groot-Zundertu v Brabantu. S uměním se poprvé setkal díky strýci, který byl obchodníkem s uměním. Van Gogh nejprve pracoval v pobočkách galerie Goupil & Cie v Haagu, Londýně a Paříži, ale také jako domácí učitel v Anglii a metodistický kazatel. Jako kazatel v hornické oblasti Boringe začal poprvé kreslit. Následně několik měsíců navštěvoval bruselské akademii, ale vzdělával se hlavně jako autodidakt.
Jeho první olejomalby zobrazují chudé rolníky a dělníky. Tyto obrazy jsou velmi tmavé a namalované jednoduchými, širokými tahy. Přes Antverpy, kde zůstal tři měsíce a seznámil se s lehkostí a elegancí japonských barevných dřevorytů, se dostal do Paříže. Zde objevil slunce a jasné barvy. Studoval impresionisty, pointilisty a rané symbolisty a maloval obrazy velkoměsta, krajiny a portréty.
V roce 1888 odešel hledat více světla a svobody do Arles v jižní Francii, kam ho následoval jeho přítel Paul Gauguin. Van Gogh tam plánoval založit uměleckou komunitu a pozvat všechny své přátele malíře, aby s ním žili a pracovali, ale plán selhal. Po dramatické hádce s Gauguinem, při které si van Gogh sám poranil ucho, musel být kvůli přetíženým nervům několikrát hospitalizován. Tyto krize se později ještě zhoršily a vedly k jeho sebevraždě.
Během pobytu v Arles vznikly nejslavnější van Goghovy obrazy. Je v nich zachycena veškerá zářivost slunce; pole, stromy a mraky působivým jazykem vypovídají o síle přírody. Pro nás, dnešní diváky, je těžko představitelné, jakou sílu muselo vyžadovat vytvořit taková životem naplněná mistrovská díla navzdory osobní psychické tísni. Zůstává to van Goghovým tajemstvím – a dodnes zůstává tajemstvím jeho pozdního díla.
Styl impresionismu, který se objevil ve francouzském malířství kolem roku 1870, vděčí za svůj název krajině Clauda Moneta "Impression, Soleil Levant". Po počátečním odmítnutí zahájil skutečný triumfální pochod.
Malíři jako Claude Monet, Edgar Degas, Edouard Manet, Auguste Renoir a další vytvářeli motivy z každodenního života, městské a krajinné scény v jasném, přirozeném světle.
Impresionismus lze považovat za reakci na akademické malířství. Namísto zdůrazňování obsahu strukturovanou kompozicí se soustředil na předmět tak, jak se jeví v daném okamžiku, často ve zdánlivě náhodném momentálním záběru. Realita byla viděna v celé své barevné rozmanitosti v přirozeném osvětlení. Malování v plenéru nahradilo malování v ateliéru.
Zesvětlením palety a rozpuštěním pevných kontur vznikl nový přístup k barvě. V mnoha případech se barvy již nemíchaly na paletě, ale kladly se vedle sebe na plátno, takže konečný dojem vznikl v oku diváka s určitým odstupem. V "pointilismu" (u malířů jako Georges Seurat nebo Paul Signac) byl tento princip doveden do extrému.
Mimo Francii se impresionismu ujali malíři jako Max Slevogt, Max Liebermann a Lovis Corinth v Německu a James A. M. Whistler ve Spojených státech.
V sochařství se však impresionismus projevil jen v omezené míře. V dílech Auguste Rodin, který je považován za jednoho z hlavních představitelů, je patrné rozpuštění povrchů, přičemž hra světla a stínu je zahrnuta do uměleckého vyjádření. Sochy vytvářeli také Degas a Renoir.