Umělecké kuličkové pero "Mandlový květ"

Van Gogh (1853-1890) pocházel z protestantské pastorační rodiny v Groot-Zundertu v Brabantu. S uměním se poprvé setkal díky strýci, který byl obchodníkem s uměním. Van Gogh nejprve pracoval v pobočkách galerie Goupil & Cie v Haagu, Londýně a Paříži, ale také jako domácí učitel v Anglii a metodistický kazatel. Jako kazatel v hornické oblasti Boringe začal poprvé kreslit. Následně několik měsíců navštěvoval bruselské akademii, ale vzdělával se hlavně jako autodidakt.

Jeho první olejomalby zobrazují chudé rolníky a dělníky. Tyto obrazy jsou velmi tmavé a namalované jednoduchými, širokými tahy. Přes Antverpy, kde zůstal tři měsíce a seznámil se s lehkostí a elegancí japonských barevných dřevorytů, se dostal do Paříže. Zde objevil slunce a jasné barvy. Studoval impresionisty, pointilisty a rané symbolisty a maloval obrazy velkoměsta, krajiny a portréty.

V roce 1888 odešel hledat více světla a svobody do Arles v jižní Francii, kam ho následoval jeho přítel Paul Gauguin. Van Gogh tam plánoval založit uměleckou komunitu a pozvat všechny své přátele malíře, aby s ním žili a pracovali, ale plán selhal. Po dramatické hádce s Gauguinem, při které si van Gogh sám poranil ucho, musel být kvůli přetíženým nervům několikrát hospitalizován. Tyto krize se později ještě zhoršily a vedly k jeho sebevraždě.

Během pobytu v Arles vznikly nejslavnější van Goghovy obrazy. Je v nich zachycena veškerá zářivost slunce; pole, stromy a mraky působivým jazykem vypovídají o síle přírody. Pro nás, dnešní diváky, je těžko představitelné, jakou sílu muselo vyžadovat vytvořit taková životem naplněná mistrovská díla navzdory osobní psychické tísni. Zůstává to van Goghovým tajemstvím – a dodnes zůstává tajemstvím jeho pozdního díla.