Obraz "Orientální" (1909), rámováno

Vasilij Kandinskij se narodil v roce 1866 v Moskvě a zemřel v roce 1944 v Neuilly-sur-Seine ve Francii. Ekonom a doktor práv se v roce 1896 rozhodl definitivně pro uměleckou kariéru a přestěhoval se do Mnichova, kde začal studovat umění. V malířské škole „Phalanx“, kterou založil v roce 1901, se seznámil se svou pozdější životní partnerkou z mnichovských let Gabriele Münter. Mnoho cest po Evropě a do Tunisu ovlivnilo jeho výtvarné vyjádření různými dojmy. Gabriele Münterová v roce 1909 koupila dům v Murnau, což vedlo k delšímu pobytu v horském středisku a v Mnichově.

Kandinského rané mnichovské obrazy byly ovlivněny secesí a ruským lidovým uměním, jehož pohádkové motivy dlouho působily v jeho dílech. Obrazy malované pod sklem spoluzakladatele „Nové umělecké asociace Mnichov“ z roku 1909 a „Modrého jezdce“ z roku 1911 odrážejí Kandinského dojmy z lidové bavorské umělecké tradice.

Během první světové války se Rus opět zdržoval v Moskvě. V roce 1922 se vrátil do Německa a významně se podílel na činnosti Bauhausu ve Výmaru a Dessau. Nakonec se však Kandinsky přestěhoval do Paříže. Od roku 1933 žil se svou ženou, kterou si vzal ještě v Rusku, až do konce života v metropoli na Seině.

Setkání s ruskými konstruktivisty se v Kandinského díle projevilo geometrizací a liniemi, které jsou v dynamickém napětí. Ve svých teoretických spisech představil základní harmonickou teorii abstraktního umění.

Úzké propojení hudby a malířství objevuje divák nejen v jeho obrazech, ale zdůrazňuje jej i skladatel Kandinsky: „Barva je klávesnice, oči jsou harmonie, duše je hudební nástroj s mnoha strunami. Umělec je virtuóz, který svými prsty rozeznívá duši ...“