Obraz "Man Ray" (1974)
Obraz "Man Ray" (1974)
Rychlé informace
limitovaný počet 100 výtisků | signováno | číslováno | datováno | barevná serigrafie na papíře | zarámováno | rozměr 88 x 88 cm
Podrobný popis
Obraz "Man Ray" (1974)
Paříž, listopad 1973 - Italský obchodník s uměním Luciano Anselmino seznámil tehdy snad nejslavnějšího žijícího umělce Andyho Warhola s legendou surrealistické fotografie, jeho krajanem Manem Rayem. Od svého návratu z válečného exilu ve Spojených státech v roce 1951 žil Man Ray opět ve městě, kde se ve dvacátých a třicátých letech pohyboval v dadaistických kruzích, a vytvořil dílo, které Warhola hluboce ovlivnilo.
Warhol strávil celý den v Man Rayově ateliéru v šestém pařížském obvodu. Oba umělci se vzájemně fotografovali a Warhol si také pořídil několik skic. Ve svých pamětech Warhol vypráví, že se mu podařilo pořídit pouze deset fotografií, než si Man Ray strčil do úst doutník, takže tehdy třiaosmdesátiletý muž vypadal obzvlášť křehce. Warholův portrét jeho uměleckého idolu zaujme gestickou prací štětce, kterou použil na fotografický obraz. Dynamické nanášení barvy se opakuje i na sítotisku, což dílu propůjčuje neobvyklou, ale podmanivou malířskou kvalitu.
Originální sítotisk, 1974. Vydání: 100 výtisků na papíře Strathmore Bristol, signováno, číslováno a datováno na zadní straně. Velikost motivu/list 80 x 80 cm. Velikost v rámu 88 x 88 cm, jak je uvedeno na obrázku.
Výrobce: ars mundi Edition Max Büchner GmbH, Bödekerstraße 13, 30161 Hannover, Německo, [email protected]
O stránkách Andy Warhol
1928–1987
Andy Warhol byl nejslavnějším americkým umělcem. Byl považován za revolucionáře, excentrika a zakladatele pop-artu, a to vše najednou. Umělečtí kritici ho chválili tituly, které předtím nebyly uděleny žádnému umělci – ani Pablu Picassovi, ani Salvadoru Dalímu. Alfred Nemeczek k tomu říká: „Tyto pochvaly sahaly od ‚popové hvězdy‘ po ‚popového umělce‘, povýšily ‚popového génia‘ na ‚popového prince‘, ‚prince popu‘ a dále až na ‚popového krále‘, ‚popového cara‘ a ‚velkého magnáta‘. Ale ‚Picasso pop-artu‘ byl také pokřtěn jako ‚velekněz‘ a ‚papež popu‘.“ (Umělci – Kritická encyklopedie současného umění)
Warhol se narodil v Pittsburghu v roce 1928 a zemřel v New Yorku v roce 1987. Po střední škole nastoupil tento syn českých přistěhovalců jako pracující student na Carnegie Institute of Technology v Pittsburghu. V roce 1949 se usadil v New Yorku a o tři roky později debutoval se svými díly v galerii Hugo Gallery. Do té doby pracoval jako komerční výtvarník pro módní časopisy, navrhoval vánoční přání, obaly na LP desky a meteorologické mapy pro televizi. Krátce nato však umělce napadlo, že by do centra svých obrazových motivů mohl postavit předměty každodenní potřeby. Prostřednictvím grafického umění vytvořil vyhledávané kultovní objekty.
Mezi jeho nejznámější díla patří sítotisky červených a bílých plechovek polévky Campbell a dvoudolarové bankovky. Těmito díly se Warhol radikálně rozešel s uměleckou tradicí v USA a Anglii od 50. let 20. století a je považován za jednu z vůdčích osobností nového uměleckého hnutí zvaného pop-art.
Vedle Warhola patří mezi americké představitele také Roy Lichtenstein a Tom Wesselman, kteří hledali náměty pro svá díla ve světě reklamy, komiksů a hollywoodských superhvězd. Elvis Presley, Jackie Kennedyová a Marilyn Monroeová se staly ikonami v Warholově výtvarném repertoáru.
Proměna každodenních předmětů v umělecká díla jim umožňuje získat určitou pozornost, které se jim jako věcem, které se používají znovu a znovu, nikdy nedostává. Warholův způsob fotografického zachycení předmětu vyžadoval, aby účinek vyvolával právě tento předmět sám o sobě a nic jiného. To samé platí i pro díla, v nichž opakoval stejný motiv, avšak díky barevným variacím zde vzniká ještě další efekt.
Umělec vnímá svět takový, jaký je, a tak jej také zobrazuje: „Jsem mimořádně pasivní. Beru věci tak, jak jsou. Jen se dívám, pozoruji svět.“
Obor grafického umění, který zahrnuje umělecká díla reprodukovaná různými tiskovými technikami.
Mezi techniky tisku patří mimo jiné dřevoryt, mědiryt, lept, litografie a sítotisk.
Na počátku 50. let ovládlo kulturní scénu nové hnutí. Mladí umělci z USA a Velké Británie nezávisle na sobě porušili všechny tradice umělecké tvorby a dali vzniknout novému uměleckému hnutí v moderním umění.
V USA Roy Lichtenstein, Andy Warhol, Tom Wesselmann a James Rosenquist hledali své náměty ve světě reklamy a komiksů, v kultu hvězd a anonymní městské kultuře. Pomocí jasných barev, nadměrného zvětšování a manipulace s hloubkou perspektivy vytvořili nová provokativní díla. Richard Hamilton a Eduardo Paolozzi se stali průkopníky pop artu v Anglii díky slavné výstavě "This is Tomorrow" v londýnské Whitechapel Art Gallery. V 60. letech je následovali David Hockney, Allan Jones, Peter Phillips a Derek Boshier.