Surrealismus
Surrealismus v umění - co byste měli vědět, než si koupíte surrealistický obraz
Surrealismus je jedním z nejdůležitějších malířských stylů 20. století. Vliv surrealismu zasahuje daleko do současného umění. Surrealistické obrazy často zobrazují rozpoznatelné odkazy na realitu, ale obvykle je dovádějí do absurdity prostřednictvím odcizeného zobrazení. Součástí surrealistického umění je však i zcela volně asociativní, podvědomím řízená malba. Surrealismus je i dnes mezi veřejností velmi oblíbený. Jsou mu věnovány celé domy umění, například Muzeum Max Ernst v Brühlu, Muzeum surrealismu v Krefeldu nebo "Dalí - výstava na Postupimském náměstí" v Berlíně. V našem internetovém obchodě si můžete koupit obrazy ve stylu surrealismu.
Od literatury k výtvarnému umění - počátky surrealismu
Surrealismus měl své počátky v literatuře. V roce 1924 vydal francouzský spisovatel André Breton "Surrealistický manifest", který se měl stát standardním dílem jak pro literaturu, tak pro výtvarné umění. Breton věřil ve spojení snu a reality do nové formy skutečnosti, "surreality". Zpochybňoval nejen vnímání reality, ale i realitu samotnou. Surrealismus zaujal intelektuály po celé Evropě. Hnutí bylo intelektuálně podporováno Sigmundem Freudem a jeho psychoanalýzou, která zdůrazňovala význam nevědomí a podvědomí. Od poloviny 20. let 20. století mnoho malířů a sochařů používalo různé techniky k realizaci myšlenek surrealismu ve své tvorbě.
Svět nad realitou - charakteristika surrealismu
V doslovném smyslu se surrealismus zabývá stavy "nad realitou". Umělci surrealismu výslovně nechtěli svými díly zobrazovat objektivní realitu, která je obklopuje. Inspiraci pro svá díla čerpali spíše z různých psychologických jevů a nořili se do vnitřních sfér lidského bytí. Předmětem surrealistického malířství bylo nevědomí, fantazie, vize, iracionalita, sny, pudy nebo změněné stavy - jinými slovy všechny oblasti lidské psychiky, které nelze aktivně a vědomě ovládat. Od volného, neomezeného a nekontrolovaného toku myšlenek si umělci surrealismu slibovali přístup k alternativní a čistší realitě. Ve své umělecké praxi usilovali o přímé přenesení spontánních asociací přímo na svá díla. Doufali, že uměleckou inspiraci získají mimo jiné tím, že budou pracovat v polospánku nebo pod vlivem alkoholu a drog. Někteří umělci dokonce čerpali inspiraci z neurotických a paranoidních stavů. Výsledná umělecká díla surrealismu měla za cíl zachytit snové a iracionální aspekty existence.
Dvě školy: Veristický a absolutní surrealismus
Surrealistické umělce lze rozdělit do dvou hlavních škol: Díla "veristického surrealismu" obvykle zobrazují konkrétní a rozpoznatelné objekty vnější reality. Kvůli neobvyklým kontextům, odcizení a zkreslenému zobrazení předmětů se však celková kompozice jevila nelogická a iracionální. Hra s realitou měla diváka posunout na hranice jeho chápání a přimět ho zpochybnit své vnímání. Mezi představitele této školy patřili umělci jako Salvador Dalí a René Magritte. Oproti tomu takzvaný "absolutní surrealismus" upustil od jakéhokoli spojení s realitou. Jeho představitelé se zcela spoléhali na absenci rozumu a logiky a umožnili podvědomí převzít kontrolu nad uměleckým tvůrčím procesem. Umělci jako Joan Miró nebo Hans Arp pěstovali ve svých uměleckých dílech automatické akce a pracovali převážně se spontánními a abstraktními formami.