Obraz „Sova – Le Hibou“, zarámovaný

Pablo Ruiz Picasso (25. října 1881 Malaga - 8. dubna 1973 Mougins) strávil celý svůj život hledáním nových uměleckých výrazových prostředků. Neustále kombinoval téměř nekonečnou vynalézavost s odvahou k radikálním inovacím. Díky své nesrovnatelné proměnlivosti představuje jeho dílo moderní umění v neustále nové podobě: živé, mnohostranné a podnětné. Picassoovo umění přitom zůstává vždy konkrétní: ženy, harlekýni, flamenkové kytary, holubice míru a černí býci - cokoli jeho oko zachytilo, je a zůstává prostoupeno Picassoovým neodolatelným charismatem.

Kromě toho jeho dílo stále znovu nadchne, protože se nedá vtěsnat do žádného stylu, zůstává rozmanité a překvapivé. „Pryč se stylem! Má snad Bůh nějaký styl? Stvořil kytaru, harlekýna, jezevčíka, kočku, sovu, holubici. Stejně jako já. Slon a velryba, to ještě jde, ale slon a veverka? Divoká směs! Stvořil to, co neexistovalo. Já také.“

Poté, co Picasso již v 19 letech měl svou první samostatnou výstavu v Barceloně, přitáhla ho umělecká metropole přelomu století, Paříž. Jeho hvězda na uměleckém nebi rychle stoupala a stal se oslavovanou hvězdou. Na začátku stojí modré a růžové období. Poté společně s Georgem Braquem vyvinul z umění přírodních národů nové revoluční umění, kubismus. Ve 20. letech se jeho motivy staly monumentálními a klasicizujícími. Následně se v jeho dílech projevil také kontakt se surrealisty. Svého uměleckého vrcholu dosáhl nástěnnou malbou Guernica, která vznikla pod vlivem španělské občanské války. Po druhé světové válce se stáhl do jižní Francie a věnoval se zejména litografii a keramice.

Jeho obrazové výtvory jsou vždy odrazem jeho vlastního života. Jeho životní partnerky a děti, stejně jako býčí zápasy, které ho po celý život fascinovaly, představují hlavní témata jeho monumentálního díla. Picasso se v mnoha variacích portrétoval sám, ale také historické malíře jako Degas, Manet nebo Toulouse-Lautrec u malířského stojanu.

Pablo Ruiz Picasso se nechal inspirovat k tvorbě nových uměleckých děl jakýmkoli materiálem a technikou: voskovou křídou, olejem na plátně, hedvábím, sochami, keramikou – všestrannost tohoto velkého Španěla byla ohromující.

Picassův kolega, umělec Max Ernst, jednou řekl: „... Nikdo se s ním nemůže rovnat, je to prostě génius.“ Tento názor velkého surrealisty podtrhuje jedinečné postavení, které Picasso zaujímá v dějinách umění 20. století.

Dražba pozůstalosti Picassovy dlouholeté partnerky Dory Maar byla velkou pařížskou aukční událostí na konci století. Tato sbírka, která nemá obdoby, dosáhla nejvyšších cen. Obzvláště velká byla poptávka po Picassových kresbách, která daleko překročila rámec odhadů. Dora Maar jednou o Picassovi řekla: „Když se mění ženy v jeho životě, mění se i všechno ostatní, dům, oblíbený básník, okruh přátel, styl.“ Po celý svůj život hledal pomocí nejrůznějších uměleckých prostředků stále nové možnosti vyjádření.

I dnes dosahují prestižní výstavy po celém světě rekordní návštěvnosti, což svědčí o jeho nezměněné popularitě.