Zavěšení a správné naaranžování obrazů

Grafiky, fotografie nebo obrazy dodávají každému prostoru individuální atmosféru. Účinek uměleckého díla však zásadně závisí na tom, jak a kde je umístěno. Světelné podmínky, barva stěn, nábytek i další obrazy nebo sochy mohou významně ovlivnit vnímání obrazu. Proto by cílem každého zavěšení mělo být vytvoření harmonického spojení díla s jeho okolím.

Ne náhodou si mnoho umělkyň a umělců nenechává ujít příležitost koordinovat úpravu stěn při výstavách v muzeích a galeriích osobně. I v domácím prostředí by si měl člověk na správné uspořádání uměleckých děl vyhradit čas. Pomoci mohou některé základní zásady, díky nimž lze obrazy náležitě zvýraznit.

Správné zavěšení obrazů: Zohlednění specifik prostoru

Prostor, ve kterém má být umělecké dílo umístěno, má přímý vliv na jeho vizuální dojem. Zejména světelné podmínky ovlivňují, co na obrazu nebo fotografii skutečně vnímáme. Podle toho, zda je v místnosti světlo nebo tma, mohou některé detaily zaniknout nebo být naopak příliš zdůrazněny. Dílo může navíc při umělém osvětlení působit jinak než při denním světle. I úhel dopadu světla na umělecký objekt ovlivňuje jeho vnímání.

Kromě světelných podmínek by měly být při zavěšování obrazů zohledněny i další vlastnosti prostoru. Dveře nebo větší kusy nábytku, jako jsou skříně nebo vitríny, mohou působit velmi dominantně a vytlačit umělecké dílo do pozadí. Také stávající úprava stěn prostor výrazně definuje. Tapety s rušným vzorem nebo mnoha barvami mohou snadno odvádět pozornost od díla.

Podobně je tomu s barvou stěn. Neexistuje sice obecně platné pravidlo, ale čím neutrálnější je barva stěny, tím lépe může dílo působit. Je také třeba vzít v úvahu, jaká další umělecká díla se v místnosti již nacházejí. Velkoformátová nebo velmi barevná díla si mohou snadno konkurovat. Rovněž je vhodné zvážit, které styly lze vedle sebe kombinovat.

U originálů je navíc vhodné dbát na podmínky prostředí, které na daném místě panují, protože mnoho materiálů, jako jsou barvy nebo plátna, je velmi citlivých. U originálů je třeba vyhnout se výrazným výkyvům či extrémům teploty a vlhkosti. Přímé sluneční světlo nebo UV záření může mít na dílo negativní vliv. Proto je vhodné zohlednit umístění oken, krbů nebo topení, aby nedošlo k poškození obrazů.

Od jednotlivého zavěšení po petrohradské: Varianty úpravy stěn

Při zavěšování obrazů samozřejmě platí: dovoleno je vše, co se líbí. Existuje však několik užitečných zásad pro vystavování umění, které mohou přispět k lepšímu výsledku. Možná stojí za to s různými variantami trochu experimentovat. Obecně se rozlišuje mezi jednotlivým a skupinovým zavěšením.

Jednotlivé zavěšení: Plná pozornost jednomu dílu

Některá umělecká díla jsou díky své velikosti, tématu, stylu nebo významu mimořádně výrazná a jedinečná. V těchto případech je vhodné izolované jednotlivé zavěšení, protože další obrazy v blízkosti by mohly působit rušivě. Dílo tak získá prostor, který potřebuje, aby plně vyniklo.

Pro tuto variantu je však třeba splnit několik podmínek. Je nutné zvolit stěnu odpovídající velikosti díla, aby nepůsobilo stísněně ani ztraceně. Je třeba také zohlednit polohu ostatního vybavení, dveří či oken. Důležitým faktorem je výška zavěšení. Obvykle platí, že obrazy, grafiky nebo umělecké fotografie jsou nejlépe umístěny tak, že se jejich střed nachází přibližně ve výšce očí. Jako vodítko, které se používá například i v muzeích, slouží výška asi 1,5 metru.

Zavěšení obrazů ve skupinách

Kromě jednotlivého zavěšení existují i další varianty zavěšení obrazů v menších nebo větších skupinách.

• Při řadovém zavěšení jsou obrazy rovnoměrně uspořádány vodorovně nebo svisle vedle sebe. Orientací mohou být horní a dolní hrany rámů nebo pomyslná linie vedená středem obrazů. Tento způsob zavěšení se hodí zejména pro série nebo formáty stejné velikosti.
• Méně přísné než řadové zavěšení je tzv. "petrohradské zavěšení" nebo "salonní zavěšení". Tato varianta vytváří na stěně jednotné umělecké dílo. Na stěnu se umístí větší počet děl těsně vedle sebe s co nejrovnoměrnějšími rozestupy, přičemž lze kombinovat různé formáty. Jednotlivý obraz ustupuje u "petrohradského zavěšení" do pozadí ve prospěch celkového dojmu.
• Při zavěšování obrazů se lze také řídit imaginárními tvary a vzory, jako jsou kruhy, obdélníky, čtverce nebo kříže. Uspořádání sleduje jednu z těchto struktur, přičemž vzdálenosti mezi obrazy, výška nebo určitá pravidelnost hrají podružnou roli. Tato metoda, nazývaná také "Inside-the-lines", může na první pohled působit náhodně, ale díky jednotné formě, kterou obrazy vytvářejí, má jasný systém.

Tipy pro upevnění při zavěšování obrazů

Po rozhodnutí pro určitou variantu zavěšení obrazů je potřeba trochu zručnosti, aby byla díla bezpečně a správně upevněna na stěnu. Pro získání prvního dojmu, zda se jednotlivé obrazy například pro řadové zavěšení k sobě hodí nebo pro vyzkoušení pořadí, se vyplatí je nejprve jen opřít o stěnu.

Jakmile je zvolen správný pořádek nebo místo pro jednotlivé zavěšení, lze přemýšlet o způsobu upevnění. Malé a lehké obrazy lze snadno upevnit pomocí hřebíků. Pro velké a těžké obrazy nebo u velmi porézních stěn je vhodné vrtání děr a použití šroubů či háčků s hmoždinkami.

Pro zajištění, že obrazy skutečně visí vodorovně, je vhodné si polohu nejprve vyznačit a použít vodováhu. Jako flexibilní alternativa k hřebíkům a šroubům mohou posloužit také obrazové lišty. Po jejich instalaci lze obrazy na tenkých kovových nebo nylonových lankách snadno zavěšovat a přemísťovat.