Les Demoiselles d'Avignon: Proč toto dílo umělce Pablo Picasso otřáslo světem umění

V dějinách umění není neobvyklé, že díla, která jsou dnes uznávána jako milníky umění, se ve své době zpočátku setkávala s nepochopením. Tak tomu bylo i v případě díla "Les Demoiselles d'Avignon" umělce Pablo Picasso.

Když španělský malíř v roce 1907 představil impozantní obraz o rozměrech přibližně 2,44 x 2,34 metru, mnoho diváků reagovalo odmítavě. Kritika se zaměřovala jak na nekonvenční způsob ztvárnění, tak na motiv pěti nahých žen.

Dnes se však pohled na obraz zcela změnil. Je nesporně považován za jeden z nejvýznamnějších obrazů 20. století a patří mezi slavná díla umělce Pablo Picasso. Neshoda panuje nanejvýš v otázce, jak významný byl vliv tohoto obrazu na malířství. Někteří ho považují za jedno z nejdůležitějších děl na cestě ke kubismu a abstrakci, jiní v obraze dokonce vidí zlomový bod v celém umění moderny.

V souvislosti s dílem "Les Demoiselles d'Avignon" je třeba zdůraznit především čtyři aspekty:

• Jak malířský styl, tak motiv představovaly pro mnoho současníků umělce Picasso provokaci.
• V obrazovém jazyce Picasso porušil několik malířských tradic.
• Pracoval s vlivy umění různých kultur.
• V průběhu desetiletí se ve světě umění měnily recepce, interpretace a hodnocení obrazu.

V následující části budou tyto čtyři body podrobněji rozebrány. Bude přitom nastíněno, jak se obraz, který byl zpočátku silně kritizován a zesměšňován, stal jedním z nejvýznamnějších a nejpodmanivějších uměleckých děl na světě.

Analýza obrazu "Les Demoiselles d'Avignon" – provokace formou i obsahem

Již první reakce jeho současníků ukázaly, že Picasso v díle "Les Demoiselles d'Avignon" představil všechno možné, jen ne tradiční obraz. Volbou námětu i formou ztvárnění porušil mnoho očekávání a konvencí.

Motiv provokoval a vyvolával otázky

Ženy umělce Pablo Picasso a portréty, které během své kariéry vytvořil, byly tématem mnoha příspěvků historiků umění. Dílo "Les Demoiselles d'Avignon" však i zde zaujímá zvláštní postavení.

Na počátku 20. století se takový motiv ještě rovnal prolomení tabu. Je zcela zřejmé, že "Les Demoiselles d'Avignon" jsou prostitutky. Již samotná volba tohoto obrazového námětu vyvolala rozruch, protože podle obecného názoru taková scéna nepatřila do světa vysoké kultury. Podle vyjádření umělce Picasso obraz zachycuje scénu z nevěstince v ulici Carrer d'Avinyó v Barcelona.

V prvním návrhu Picasso k pěti dámám přidal ještě dva pány. Ve finální verzi z roku 1907 však počet osob v obraze omezil na pět spoře oděných, respektive nahých žen. Picasso propůjčil každé z dam velmi individuální charakter a zobrazil je v různých polohách těla. Čtyři ženy stojí, pouze jedna z nich sedí v pravé dolní části obrazu. Dvě ženy uprostřed obrazu mají ruce složené za hlavou.

Nápadné je rozdílné ztvárnění tváří. Žena na levém okraji obrazu má nápadně tmavou barvu pleti. Pro dvě dámy uprostřed obrazu Picasso zvolil velmi podobné, silně stylizované rysy obličeje. Výrazný kontrast představují dvě ženy na pravém okraji obrazu, jejichž tváře působí jako groteskní masky. Picasso v tomto obraze soustředil vše na těchto pět žen. Na spodní okraj obrazu přidal pouze talíř s ovocem jako jediný neživý obrazový předmět. Jedná se o poctu, respektive odkaz na klasický žánr zátiší. Jaký účel tím však Picasso sledoval, není doloženo.

Způsob ztvárnění odporoval všem platným pravidlům

V díle "Les Demoiselles d'Avignon" Picasso prokázal odvahu, kreativitu a průkopnického ducha. Vzepřel se zde všem pravidlům malířství, která v té době platila pro zobrazování lidského těla.

Na počátku 20. století se malíři obvykle stále do značné míry orientovali podle přirozených forem. Picasso však již nechtěl zobrazovat svět co nejrealističtěji. Spíše usiloval o to, aby svým obrazům propůjčil svébytný estetický účinek. Proto zásadně nově interpretoval tvary a proporce těl. Mnoho obrysů převedl z přirozených oblých a zakřivených linií do hranatých, často dokonce geometrických forem. Vzdal se většiny detailů a části těla, jako jsou ruce nebo nohy, zredukoval na jednoduché základní tvary. Tímto abstraktním způsobem zobrazení se vzdálil tradiční estetice portrétů a nabídl nový pohled na tento žánr.

Při volbě barev obrazu se Picasso zaměřil na čtyři hlavní aspekty:

1. Pro těla žen použil především béžovou, okrovou a růžovou. Pozadí obrazu vytvořil pomocí barevného přechodu zleva doprava. Lze přitom rozlišit tři barevné zóny.
2. Zcela vlevo dominují výrazné a tmavé barvy, jako jsou hnědá a červená. Směrem ke středu obrazu vzniká kontrast díky tónům, jako jsou bílá, šedá a stříbrná. Od středu obrazu směrem doprava se přidávají ještě bledé odstíny modré.
3. Pro pozadí obrazu Picasso nepoužil velké plochy, ale sestavil je z mnoha menších fragmentů různých rozměrů a barev.
4. U barevných ploch se nedržel určitého vzoru, ale měnil jejich tvar.

Picasso rovněž zrušil perspektivu a prostorovost

Picasso se však nevzepřel tehdejším obvyklým malířským konvencím pouze způsobem ztvárnění. Upustil také od centrální perspektivy. Tato forma obrazové kompozice, která vychází z centrálního úběžníku, se od renesance používala k vytvoření iluze prostoru a vzdálenosti. V díle "Les Demoiselles d'Avignon" však Picasso odmítl jakoukoli prostorovou hloubku. Všechny obrazové objekty i pozadí obrazu působí, jako by se nacházely v jedné rovině.

Zvláštní je také to, že zřejmě namaloval jednu a tutéž postavu z různých úhlů pohledu. Sedící žena vpravo dole působí, jako by byla zobrazena zezadu. Picasso zároveň ukazuje její tvář zepředu. Hrou s perspektivami Picasso dosáhl toho, že oko diváka marně hledá realistické uspořádání obrazových objektů a prostorový řád.

Abstraktní tvarování a dvojrozměrnost, které zde Picasso použil, se později staly také podstatnými znaky kubismu. Picasso tento malířský styl vytvořil společně s Georges Braque. Dílo "Les Demoiselles d'Avignon" je proto rovněž považováno za průkopnické dílo, v němž Picasso již vyzkoušel některé formální znaky kubismu.

Picasso se inspiroval uměním z různých kulturních okruhů

Pablo Picasso tímto dílem vytvořil milník klasické moderny. Některé z četných analýz obrazu "Les Demoiselles d'Avignon" však tvrdí, že odhalily nezanedbatelné vlivy umělců z jiných epoch. V této souvislosti je opakovaně zmiňován cyklus "Koupající se" umělce Paul Cézanne. Jak v motivu, tak ve způsobu ztvárnění lze v díle "Les Demoiselles d'Avignon" rozpoznat odkazy na tato díla umělce Cézanne.

Zájem se však většinou soustředí na ovlivnění tvorby umělce Picasso mimoevropskými kulturami. Tyto interpretace se vztahují především k tvářím dvou žen na pravém okraji obrazu. Picasso je nezobrazil stylizovaně jako ostatní tváře v obraze, ale v pravém slova smyslu jim nasadil masky. Tyto masky vyvolávají asociace s díly umělců z Afrika a Oceánie, aniž by zde bylo možné konkrétnější přiřazení.

Tento dojem však není zcela neopodstatněný, protože Picasso projevoval velký zájem o umělecká díla z afrického kontinentu. Často navštěvoval "Musée d'Ethnographie du Trocadéro", velké antropologické muzeum v Paris. Pod dojmem tamních výstav prý začal sám získávat odpovídající exponáty a malovat masky ve stylu afrických a oceánských děl. Přímý vliv na své umění však Picasso vždy odmítal. Myšlenka na obraz ho sice pravděpodobně napadla po návštěvě Trocadéro. Roli přitom ale nehrál tvar masek, nýbrž jejich "exorcistický" charakter.

Svými zjevnými odkazy na mimoevropské kultury Picasso následoval myšlenku "primitivismu". Tímto pojmem se v klasické moderně vyjadřovala touha po uměleckých výrazových formách, které byly oproštěny od akademických pravidel evropského světa umění.

Mnoho umělců hledalo tuto nedotčenost a původnost v umění Afrika, Asie a Oceánie. V této souvislosti je důležité, že umění původních obyvatel nesmí být označováno za "primitivní" ve smyslu nedostatečně rozvinuté a zaostalé. "Primitivismus" označuje pouze praxi evropských umělců, kteří do svých děl začleňovali umění jiných kultur.

Analýza díla "Les Demoiselles d'Avignon" – působení obrazu na publikum

Na počátku 20. století vyvolalo dílo "Les Demoiselles d'Avignon" při svém prvním představení reakce sahající od zděšení přes údiv až po výsměch. Jak zobrazení nahých žen, tak nekonvenční způsob ztvárnění se u mnoha diváků setkaly s odmítnutím. I když by tyto dva body dnes již pravděpodobně rozruch nevyvolaly, dílo stále dokáže působit velmi působivě.

Obraz bezpochyby vyzařuje velkou energii. Kvůli mnoha ostrým úhlům a hranatým tvarům může obraz na první pohled působit neharmonicky a neklidně. Některé analýzy obrazu v něm dokonce spatřují určitou agresivitu. Ta údajně nevyplývá pouze z radikální nové interpretace tvarů těl a deformovaných obrysů. Také masky dvou žen na pravé straně obrazu působí znepokojivě a hrozivě.

Mnohé analýzy obrazu "Les Demoiselles d'Avignon" navíc upozorňují na vztah žen k divákům. Nejméně dvě z pěti dam se dívají přímo na publikum. Pokud se vychází z předpokladu, že ženy jsou prostitutky, diváci se tím dostávají do role zákazníků, kteří si dámy prohlížejí.

Ženy však zároveň pozorují osoby stojící před plátnem. Strnulým pohledem žen Picasso vytvořil formu interakce s diváky, kteří se tím stávají součástí uměleckého díla.

Navzdory počátečním negativním reakcím získal obraz světovou proslulost

Poté, co Pablo Picasso dokončil dílo "Les Demoiselles d'Avignon", ho nejprve ukázal pouze malému okruhu přátel, umělců a znalců umění. Již tehdy se reakce značně lišily a sahaly od ostré kritiky přes nepochopení až po pohrdání a výsměch.

Ani ze strany galeristů nebylo slyšet mnoho pozitivního. Daniel-Henry Kahnweiler i Ambroise Vollard, kteří později umělce Picasso vždy podporovali, projevili jen malý zájem. Umělecký kritik Félix Fénéon údajně obraz dokonce označil za druh karikatury.

Od lapače prachu v ateliéru k magnetu pro návštěvníky v MoMA

Možná právě kvůli zpočátku zdrženlivým až otevřeně kritickým reakcím Picasso obraz nejprve držel pod zámkem. Dlouhou dobu ho uchovával ve svém ateliéru.

Teprve v roce 1916, tedy téměř deset let po dokončení, byl obraz poprvé veřejně vystaven v Galerie Barbazanges v Paris. Trvalo až do roku 1924, než Picasso mohl obraz prodat módnímu návrháři a mecenáši umění Jacques Doucet. V roce 1939 získalo Museum of Modern Art in New York legendární obraz do své sbírky. Dnes zde patří k největším oblíbencům publika.

Význam pro kubismus a dějiny umění

Dnes panuje široká shoda, že Picasso dílem "Les Demoiselles d'Avignon" představil jedno z nejvýznamnějších děl dějin umění. Označovat ho však za první kubistický obraz by patrně zacházelo příliš daleko.

Je pravda, že Picasso zde již použil, respektive naznačil formální znaky, které se krátce poté měly stát charakteristickými prvky kubismu. Patřily by sem

• převedení obrazových předmětů na geometrické tvary,
• odpoutání od konvenčních proporcí a
• dvojrozměrnost dosažená upuštěním od prostorové hloubky.

Picasso zde navíc již experimentoval s různými úhly pohledu na objekty v obraze. Tímto dílem bezpochyby prokázal průkopnického ducha. Zrušil hned několik standardů malířství a otevřel zcela nové možnosti obrazové kompozice. Tím připravil cestu nejen kubismu, ale také abstrakci.

Další zajímavosti o dílech umělce Pablo Picasso

V tomto článku bylo možné objasnit mnoho aspektů tohoto slavného obrazu umělce Picasso. Pokud vás zajímají další díla španělského malíře, doporučujeme naše články v magazínu "Picasso a holubice" a "Guernica" – památník proti válce”.