Marilyn Andyho Warhol – 10 faktů o legendárních uměleckých dílech

Ikona vzdává hold ikoně: Andy Warhol, sám legenda pop-artu, byl velkým obdivovatelem Marilyn Monroe, jedné z kultovních postav 20. století. V několika sériích děl se věnoval jejímu portrétu a interpretoval jej ve své typické estetice sítotisku.

Zvláštního postavení dosáhly obrazy ze série "Shot Marilyn". Jejich jedinečný příběh z nich učinil milníky pop-artu: Warhol vytvořil první portréty Monroe krátce po její tragické smrti. Originály této série byly skutečně postřeleny a v následujících desetiletích dosáhly na aukcích milionových výnosů.

1. Warholovu sérii Marilyn zasáhla kulka

Andy Warhol byl fascinován jak krásou Monroe, tak jejím statusem veřejně známé osobnosti. Považoval ji za ikonu popkultury a ztělesnění celebrity. Zároveň v ní viděl jakousi spřízněnou duši, protože podobně jako on sám byla často nepochopena, podceňována a nedostatečně oceňována.

Když hollywoodská legenda v roce 1962 zemřela, vytvořil na její památku "Marilyn Diptych". Vycházel z tiskové fotografie z roku 1953. Ke stejné fotografii se v roce 1964 znovu vrátil pro sérii sítotisků.

Ke svému dnešnímu názvu se obrazy této série dostaly po incidentu na podzim roku 1964 ve Warholově studiu "Factory". Jednoho dne vstoupila do prostor v newyorské East 47th Street americká umělkyně Dorothy Podber, která byla s Warholem přítelkyní. O dalších okolnostech dnes kolují různé verze. Jisté je, že Podber vytáhla pistoli a vystřelila na obrazy Monroe, které byly opřené jeden za druhým o zeď. Následně měla tento čin označit za "Happening".

Kulka prorazila čtyři z obrazů. Warhol se snažil vstřelné otvory opravit, podařilo se mu to však jen částečně. Poškození jsou na čtyřech dílech stále více či méně zřetelně patrná.

Od tohoto atentátu nesou čtyři zasažená díla názvy:

• Shot Red Marilyn,
• Shot Orange Marilyn,
• Shot Light Blue Marilyn a
• Shot Sage Blue Marilyn.

Jako jediná verze zůstala "Turquoise Marilyn" neporušená. Nepochybně to byl útok Dorothy Podber, jemuž tato série vděčí za svou velkou známost a obrovský nárůst hodnoty.

2. Fotografická předloha Shot Marilyn takto nikdy neexistovala

Po smrti Marilyn Monroe v roce 1962 Andy Warhol – údajně na bleším trhu – narazil na fotografii, kterou měl později použít pro sérii Shot Marilyn. Fotografie byla zveřejněna v souvislosti s filmem "Niagara" z roku 1953, ve kterém Monroe hrála hlavní roli. Použila ji filmová produkční společnost 20th Century Fox k propagaci filmu.

Černobílá fotografie byla však původně větší a měla jiný formát než motiv, který Warhol později použil pro své sítotisky. Odstranil zhruba spodní třetinu originálu a portrét navíc ořízl do čtverce. Z tohoto výřezu si Warhol poté nechal vytvořit sítotiskovou předlohu a na jejím základě vytvořil různé varianty Shot Marilyns.

3. Pro Shot Marilyns použil Warhol svůj typický sítotisk

Stejně jako mnoho jeho děl vznikla i Warholova Marilyn Monroe technikou sítotisku. Sítotisk je tisková technika, při níž lze z jednou vytvořené předlohy zhotovit nekonečně mnoho otisků. Předloha se skládá ze sítové desky z kovu nebo jemné tkaniny, přičemž materiál propouští barvu pouze v místech motivu.

Barva se v procesu sítotisku přenáší pomocí rakle skrz póry síta na médium. Tuto techniku lze použít na mnoha materiálech, používá se však především pro tisk na textilie, plast, keramiku, kov, dřevo nebo sklo. Rychlost tisku je ve srovnání s jinými metodami, jako je například ofsetový tisk, ovšem pomalá.

Na počátku 60. let pro sebe objevil sítotisk. Perfektně zapadal do jeho uměleckého konceptu, který se zásadně lišil od tradičního chápání umění jeho doby. Warhol neuznával princip jedinečného originálního díla, ale byl přesvědčen, že i umění je konzumní produkt, a proto smí být vyráběno sériově. Umění tak mohlo být zpřístupněno mnohem většímu počtu lidí.

Navíc neskrýval, že mu vždy šlo také o ekonomický úspěch. K dosažení svých cílů byl sítotisk dokonalým nástrojem. Také sérii Marilyn Monroe vytvořil Warhol technikou sítotisku. Plátno však nejprve pomaloval různými akrylovými barvami, které později daly pěti variantám portrétu jejich názvy.

4. Warhol Monroein portrét znovu a znovu nově interpretoval

Andy Warhol se ve své kariéře nechal Marilyn Monroe inspirovat k několika sériím děl. Po "Marilyn Diptych" v roce 1962 a "Shot Marilyn" v roce 1964 se k tomuto ikonickému motivu v následujících letech ještě několikrát vrátil. Přestože opakovaně používal stejnou fotografickou předlohu, všechny následující obrazové cykly se zásadně lišily od předchozích portrétů.

Ve svých dřívějších sériích ještě zdůrazňoval krásu Monroe a její status ikony Ameriky. V novém zpracování však ukázal – obrazně i doslova – odvrácenou stranu slavného portrétu. Pro sítotisky nepoužil původní fotografii, ale negativ. Již v roce 1967 na tomto základě vytvořil portfolio, v němž plochy koloroval křiklavými barvami.

V "Reversal-Serie" na konci 70. let postupoval ještě radikálněji. Řídil se v zásadě charakterem negativu, takže velké části obrazu zůstaly černé. Jen několik segmentů, jako oči, rty, nos a vlasy, ponechal bílé, respektive je vybarvil křiklavými barvami.

Celkový dojem z této série Marilyn je velmi vzdálený všem glamour portrétům. Monroe zde působí spíše tísnivě, téměř jako duch. Neobjevuje se jako zářivá ikona, ale stává se symbolem stinných stránek slávy. Zároveň Warhol touto novou interpretací kriticky reflektoval svou vlastní kariéru. Tím, že vymazal téměř všechny typické znaky původního díla, zničil vše, co mu v předchozích letech přineslo takový úspěch.

5. Série Shot Marilyn je považována za milník pop-artu

Shot Marilyns dnes patří k Warholovým nejvýznamnějším a zároveň nejznámějším dílům. Srovnatelné popularity dosáhlo jen málo jeho prací, například jeho plechovky polévky "Campbells" nebo portrét Maa.

V dějinách umění jsou Warholovy pocty Monroe již dlouho považovány za ztělesnění umění pop-artu, protože v sobě spojují mnoho jeho typických znaků. Pop-art nacházel své motivy v každodenním spotřebním zboží, mezi celebritami, v reklamě, komiksech a masmédiích.

Umělci pop-artu zobrazované objekty pozměňovali, zasazovali je do nových kontextů nebo je přeháněli. V pozadí stála myšlenka, že by měly být zpochybněny mechanismy mediální a konzumní společnosti.

Zároveň umělci jako Warhol chápali umění také jako spotřební zboží a svá díla vyráběli a prodávali stejnými cestami jako průmyslové výrobky. Sériová výroba měla navíc umožnit, aby se umění stalo dostupnějším, a tím přístupným širší mase lidí.

Mnoho z těchto myšlenek se objevuje i ve Warholově Marilyn. Warhol se zde věnoval jedné z nejvýznamnějších osobností Ameriky 50. a 60. let. Marilyn Monroe, proslulá svými filmy, se stala sexsymbolem a oblíbenou tváří high society. Sériovým opakováním jejího portrétu Warhol odhalil to, co v ní společnost zjevně viděla – hezký konzumní objekt.

6. Warholova "Shot Marilyn" v obrazové analýze

Andy Warhol byl mistrem v novém inscenování motivů a v přenášení alternativních významů do nečekaných kontextů. Důležitou roli v tom hrál jeho způsob manipulace s obrazovými objekty. Warholova Marilyn je toho reprezentativním příkladem.

První zásadní změna spočívala v tom, že originál fotografie ořízl do čtvercového formátu 101,6 x 101,6 cm, takže Monroeina hlava téměř zcela vyplňuje obrazový rám.

Stejně zásadní byly i barevné manipulace, které Warhol provedl. Jasnými barvami zdůraznil v Monroeině portrétu několik výrazných prvků:

• Oční víčka koloroval světle modře a účes nepřirozenou světle žlutou.
• Obzvlášť nápadná je oblast úst. Rty zvýraznil tmavě červenou. Díky tomu zářivě bílé zuby ještě více vynikají.
• Všechny tyto barevné plochy vždy přesahují přirozené kontury. Barvy těchto tří částí obličeje navíc kontrastují s růžovou zbylé části obličeje.

Těmito prostředky přehnal typické znaky krásy a erotiky až do groteskna. Zobrazení bez jakékoli prostorovosti navíc působí velmi uměle – právě jako každodenní produkt konzumní společnosti.

7. Warholovy Shot Marilyns byly prodány za rekordní ceny

Warhol sice vytvořil Shot Marilyns jako sérii, nikdy však nebyly prodány jako celek. Shot Red Marilyn, Shot Orange Marilyn, Shot Light Blue Marilyn a Shot Sage Blue Marilyn mají spíše každá zcela odlišnou provenienci. Všechny obrazy měly různé majitele a byly několikrát prodány v aukcích nebo soukromě:

• Shot Red Marilyn byla mimo jiné v majetku slavného pop-artového umělce Roberta Rauschenberga a v roce 1989 byla v New Yorku vydražena soukromému kupci za přibližně 4 miliony amerických dolarů.
• Verzi Shot Light Blue Marilyn získal již v roce 1967 sběratel umění Peter Brant a dodnes se nachází ve sbírce jeho nadace.
• Shot Orange Marilyn koupil v roce 1965 Warholův galerista Leo Castelli za 1 800 amerických dolarů. Později měl různé majitele, naposledy měl být soukromě prodán za 240 milionů amerických dolarů.
• Shot Sage Blue Marilyn se po několika zastávkách v Americe dostala ke švýcarskému obchodníkovi s uměním Thomas Ammann. Dílo se znovu dostalo na titulní stránky v roce 2022, když bylo vydraženo za 195 milionů amerických dolarů.

8. Kde visí Marilyn Monroe od Andyho Warhol?

Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět. Čtyři originály Shot Marilyns jsou v současnosti v soukromém vlastnictví, stejně jako verze Turquoise Marilyn, která byla při útoku Dorothy Podber ušetřena.

• Shot Orange Marilyn získal manažer Kenneth C. Griffin.
• Shot Light Blue Marilyn patří do sbírky Brant Foundation.
• Shot Sage Blue Marilyn vydražil americký obchodník s uměním Larry Gagosian, přičemž není jasné, zda jednal jménem anonymního kupce, nebo si obraz ponechal sám.
• Shot Red Marilyn naposledy připadl řeckému rejdaři Philip Niarchos.
• Turqoise Marilyn je ve vlastnictví podnikatele Steven A. Cohen.

I když jsou Shot Marilyns v soukromých rukou, tato díla bývají občas veřejně vystavována. Shot Orange Marilyn byla již několikrát k vidění v Německu, mimo jiné v Museum für Moderne Kunst ve Frankfurtu nad Mohanem. Také Shot Sage Blue Marilyn byla častěji vystavována, mimo jiné v Solomon R. Guggenheim Museum a v Centre Georges-Pompidou v Paříži.

Také jiné varianty Warholovy Marilyn Monroe jsou čas od času veřejně přístupné. Slavný Marilyn Diptych se nachází ve sbírce Tate Gallery of Modern Art v Londýně, Museum of Modern Art v New Yorku vlastní hned 10 různých Marilyns a Metropolitan Museum of Art má ve své sbírce jedno Reversal z roku 1967.

9. Shot Marilyn vykazuje mnoho paralel k jiným Warholovým dílům

Díla s podobiznou Marilyn Monroe jsou v mnoha ohledech typická pro Warholovu tvorbu. Jak v umělecké koncepci, tak v provedení vykazují paralely k některým dalším dílům.

Stejně jako mnoho jiných obrazů vytvořil Shot Marilyns sítotiskem. Tuto techniku si osvojil, aby mohl obrazy vyrábět sériově. Protože umění považoval za konzumní zboží, přenesl důsledně metody a techniky průmyslové výroby i do své vlastní umělecké práce. Sítotisk mu umožňoval vytvářet nesčetné množství otisků jednoho motivu.

Nejen při výrobě svých děl, ale i při obrazové kompozici sázel na opakování. Často centrální motiv v rámci jednoho díla násobil znovu a znovu. To je vidět například na jeho "Marilyn Diptych", ale i na dílech s plechovkami polévky "Campbells".

Charakteristická pro Warholovu Marilyn je navíc velmi specifická forma zpracování, kterou také používal častěji. Účes, rty a partie očí zdůraznil křiklavými barvami, zatímco ostatní rysy obličeje definoval několika černými konturami, takže působí sotva plasticky.

Podobným způsobem pozměňoval portréty jiných celebrit, jako byli Mao, Goethe, Ingrid Bergmann nebo Liz Taylor. Také fixace na známé osobnosti se táhne celým Warholovým dílem. Mnozí z nich byli za života považováni za ztělesnění krásy a půvabu, například modelky nebo herečky. Warhol je rovněž vnímal jako konzumní produkty a ve svých dílech je takto inscenoval.

Ve Warholově kariéře je navíc patrný sklon k tragédiím a lidskému utrpení. Mnoho jeho prací tematizuje smrt, když například zpracoval elektrické křeslo nebo fotografii letecké havárie. Do tohoto schématu zapadají i jeho portréty Marilyn Monroe, které vytvořil poprvé bezprostředně po její sebevraždě.

10. Warholova Marylin Monroe – nadčasový motiv, který je populární dodnes

Pocty Andyho Warhol hollywoodské ikoně patří i dnes k nejpopulárnějším uměleckým dílům všech dob. Ať už jde o Shot Marilyn, Marilyn Diptych nebo série Reversal – Warholova díla věnovaná Monroe nesymbolizují jen umění pop-artu, ale představují také milníky umění 20. století. Symbolicky vyjadřují nástup současného umění 60. let.

Nové techniky, nové motivy a progresivní a moderní chápání umění – to vše shrnuje série Shot Marilyns. Motiv Warholovy Marilyn, stejně jako estetika a výrobní postup, inspirují umělce dodnes. Tento motiv byl nesčetněkrát citován, kopírován i parodován.

Tak umělecký fantom Banksy spojil Warholovu Marilyn s rysy obličeje Kate Moss. Také street-artový umělec Mr. Brainwash se v roce 2016 vrátil k originálu Andyho Warhol pro jednu poctu. Tato a podobná díla dokládají, jak oblíbená je Warholova Marilyn Monroe dodnes a že fascinace, kterou vyvolává, zůstává neochvějná.

Vybraná díla o Marilyn Monroe