Od Dürer po Katz – slavné umělkyně a slavní umělci krajinomalby

Příroda a architektura fascinují a inspirují malířky a malíře již od renesance. V průběhu staletí se krajinomalba vyvinula v rozmanitý žánr s velmi odlišnými motivy. Přirozené krajiny, jako jsou hory, lesy nebo pole, k němu patří stejně jako parky nebo zahrady. Do tohoto žánru spadají také mořské scenérie, například moře, plážové výjevy, přístavy nebo jezera.

Patří sem ale také člověkem vytvořené kulturní krajiny, jako jsou města a vesnice, stejně jako jednotlivé stavby, například kostely, zámky nebo továrny. Lidé naopak nehrají žádnou nebo jen velmi podřadnou roli. Jednotlivé osoby nebo malé skupiny slouží nanejvýš jako stafáž, aby doplnily přírodu a budovy.

Žánr krajinomalby se v průběhu staletí neustále vyvíjel, přičemž každá epocha našla své vlastní interpretace. Malířky a malíři všech stylů mají krajinomalby ve svém portfoliu. Známými krajináři jsou například Albrecht Dürer, Caspar David Friedrich, Claude Monet, Edvard Munch, Gabriele Münter a Alex Katz.

Vývoj krajinomalby a její umělci a umělkyně

Než se krajina v Evropě etablovala jako samostatný žánr, trvalo to ovšem nějaký čas: Dějiny krajinomalby začínají v antice. Z Římské říše a starého Řecka jsou známé nástěnné malby, na nichž jsou zobrazeny rostliny i topografie. Kromě toho však krajinná zobrazení v malířství dlouhou dobu sloužila výhradně jako rámec, respektive pozadí scén, v nichž stály v centru osoby.

Teprve v 15. století se někteří malíři a malířky začali ve svých obrazech soustředit výhradně na přírodu a architekturu. Významný pokrok směrem k samostatnému obrazovému tématu zaznamenala krajinomalba od 17. století. V epoše romantismu učinili umělci z krajiny zrcadlo svého duševního života. Malovali dramatické a opulentní scény, v nichž přírodu symbolicky nabíjeli významem. Slavnými umělci krajinomalby této doby byli například William Turner, Caspar David Friedrich a John Constable.

Na počátku 20. století zůstal zájem o krajinomalbu vysoký. Mezi expresionistkami a expresionisty bylo mnoho slavných krajinářů, jako Emil Nolde, Franz Marc, Ernst Ludwig Kirchner nebo Paula Modersohn-Becker.

Po druhé světové válce se v malířství prosadila abstrakce. V ní již konkrétní obrazové předměty nehrály žádnou roli, takže i krajinomalba krátkodobě trochu ztratila na významu. Také v pop-artu byla krajinná zobrazení spíše vzácná. V současném umění však opět patří k pevnému repertoáru mnoha malířek a malířů.

Šest slavných umělců krajinomalby

Od renesance přes romantismus až po modernu a současnost - krajinomalba zrodila řadu významných jmen. Představujeme vám šest slavných krajinářů a osvětlujeme jedinečné aspekty jejich malířského výrazu.

Albrecht Dürer: průkopník evropské krajinomalby

K průkopníkům krajinomalby v Evropě patřil renesanční umělec Albrecht Dürer (1471-1528). Německý malíř, kreslíř a rytec je dnes známý především svými vysoce detailními studiemi zvířat a rostlin a realistickými portréty. K jeho nejslavnějším dílům patří "Modlící se ruce" a "Polní zajíc".

Byl však také známým krajinářem a intenzivně se věnoval zobrazování přírody a architektury. Již ve svých portrétech kladl velký důraz na velmi realistické zachycení krajiny v pozadí. I když šlo jen o malé výřezy obrazu, pracoval zde mimořádně pečlivě - například ve svém "Autoportrétu ve věku 26 let" z roku 1498.

Inspirován četnými cestami po Německu a Evropě vytvářel Dürer stále častěji také obrazy a rytiny, které zobrazují výhradně krajiny. Důraz přitom kladl na městské veduty a jednotlivé stavby, například

• "Nádvoří hradu v Innsbrucku" (asi 1495),
• "Trento, pohled od severu" (1495) nebo
• "Pohled na hrad v Trentu".

Vytvořil také čistě přírodní scény, jako jsou "Rybník v lese" (asi 1495) nebo "Vrbový mlýn" (asi 1506). Dürerova krajinomalba dnes možná není tak známá jako mnohá jiná jeho díla, ale jeho průkopnický duch v tomto žánru se ukázal pro dějiny umění jako velmi významný.

Vrchol romantismu: známý krajinář Caspar David Friedrich

Obrazy německého malíře Caspar David Friedrich (1774-1840) se staly ztělesněním malířství romantismu. Jeho krajinomalby se vyznačují velkou přesností detailu a zároveň dechberoucí atmosférou. Friedrich dokázal bezprostředně vyjádřit myšlenkový svět své epochy ve svých dílech. Jeho díla vyprávějí o spiritualitě a mystice, ale také o melancholii a touze.

Slavný umělec krajinomalby však také významně přispěl k dalšímu rozvoji tohoto žánru. Namaloval četné čisté krajinné obrazy, jako jsou

• "Ledové moře",
• "Ráno" nebo
• "Watzmann".

Dnes je však znám především svou zvláštností vkládat do přírodních scén lidi, přitom je ale zobrazovat zezadu nebo z boku. Tímto způsobem postavy nikdy neodvádějí pozornost od krajiny. Nejlepšími příklady jsou

• slavný "Poutník nad mořem mlhy",
• "Křídové útesy na Rujáně" nebo
• "Dva muži při pozorování měsíce".

Slavný krajinář ale také zcela konkrétně porušil některé tradice tohoto žánru. Svého největšího tabu se dopustil v roce 1808 svým "Tetschenským oltářem". Dovolil si integrovat do krajinomalby náboženský motiv - v tomto případě krucifix. Navíc křesťanský symbol zobrazil velmi malý, a tím jej degradoval na stafáž.

Friedrich se však od konvenční krajinomalby odchýlil ještě více. Jeho obrazy totiž nezobrazují reálné krajiny, nýbrž fiktivní kompozice motivů z různých regionů.

Claude Monet: krajinné imprese plné světla a barev

S impresionismem v 19. století se zejména pro krajinomalbu otevřela zcela nová kapitola. V této epoše umělkyně a umělci opustili mnoho obvyklých konvencí malířství. Již neusilovali o co nejrealističtější zobrazení obrazových objektů. Spíše chtěli ve svých obrazech zachytit své vnímání a atmosféru okamžiku.

Zvláštní pozornost věnovali tomu, jak světlo osvětluje scénu a jak se odráží od obrazových objektů. Krajiny se pro takovou formu zobrazení jako motivy doslova nabízely. Mnoho umělkyň a umělců krajinomalby pochází právě z této epochy.

Významným představitelem impresionismu a slavným umělcem krajinomalby byl Claude Monet (1840-1926). Vedle Camille Pissarro, Édouard Manet a Edgar Degas se jako průkopník tohoto stylu významně podílel na jeho rozvoji. Vytvořil četná, dnes světově proslulá díla tohoto žánru. Patří k nim rozsáhlá panoramata, jako jsou

• "Makové pole u Argenteuil",
• "Imprese, východ slunce" a
• "Krajina na Saint-Martin".

Maloval však také menší výřezy krajin, jako "Stohy slámy ve slunečním světle", "Japonský most v zahradě v Giverny" nebo četné varianty leknínů.

Edvard Munch: slavný krajinář z Norska

Široké veřejnosti je Edvard Munch (1863-1944) znám především díky svému obrazu "Výkřik". Kromě toho však byl také významným umělcem krajinomalby.

V Munchových obrazech již obrazové objekty nestály jen samy za sebe, ale byly symbolicky nabité. K tomu si vytvořil individuální obrazový jazyk a odklonil se od realistického malířského stylu. Zjednodušil celou obrazovou kompozici, omezil detaily obrazových objektů a pracoval s několika, ale velmi silnými barvami. K jeho významným krajinomalbám patří

• "Skupina dívek na mostě" (1902),
• "Zahrada v Asgardstrand" (1905),
• "Alej ve sněhové vánici" (1906),
• "Zimní krajina" (1915) a
• "Jabloň" (1921).

Díky své inovativní technice je Munch považován za průkopníka expresionistického malířství a důležitého malíře klasické moderny. Stal se vzorem pro mnoho dalších umělkyň a umělců krajinomalby po něm.

Gabriele Münter: klíčová postava expresionismu

Gabriele Münter (1877-1962) patří k nejvýznamnějším osobnostem expresionismu na počátku 20. století. Tato malířka sehrála aktivní roli při rozvoji avantgardy v Německu. Již v roce 1909 vstoupila do "Neue Künstlervereinigung München". V roce 1911 ji opět opustila a společně s Wassily Kandinsky a Franz Marc uspořádala legendární "První výstavu redakce Der Blaue Reiter". Podílela se také na paralelně vydaném almanachu. V následujících letech samostatně organizovala další výstavy současného umění.

Gabriele Münter se s tradičním malířstvím rozloučila již brzy. Když se na počátku 20. století ještě mnoho umělkyň a umělců krajinomalby snažilo co nejvíce přiblížit přírodě, rozvíjela již ranou formu expresionistického malířství. Přitom ustoupila věrnost detailu do pozadí před uměleckým výrazem. Münter stále více redukovala obrazové objekty na jejich podstatné znaky. Pracovala převážně s jednobarevnými plochami, které od sebe oddělovala jasnými konturami. Díla jako

• "Vítr a mraky" (1910),
• "Staffelsee" (1936),
• "Tři domy ve sněhu" (1933),
• "Modré jezero" (1934) nebo
• "Pohled na pohoří" (1934)

fascinují svou jasností a výrazovou silou.

Slavný malíř krajinomalby: Alex Katz, minimalista

V polovině 20. století krajinomalba poněkud ztratila na popularitě. V této fázi získaly na významu abstraktní malířské styly, v nichž konkrétní obrazové předměty již nehrály žádnou roli. Americký malíř Alex Katz, ročník 1927, však navzdory všem trendům zůstal věrný figurativní malbě - a tím i krajinomalbě. Umělec pocházející z Brooklyn, New York vytvořil současný předmětný obrazový jazyk.

Také své krajinomalby někdy komponuje pouze z monochromního pozadí a dvou nebo tří kmenů stromů, například v "Gold and Black II". Pro noční pohledy na města a domy mu naopak stačí jen osvětlená okna a obrysy budov ("Night House 1").

Jeho elegantní obrazová skladba učinila z Alex Katz slavného umělce krajinomalby a jednoho z nejvýznamnějších amerických malířů 20. a 21. století. Díky svému minimalistickému obrazovému jazyku je navíc považován za zásadního průkopníka pop-artu.

Vybraná díla slavných umělkyň a umělců krajinomalby