Pablo Picasso: "Guernica" – památník proti válce

26. duben 1937 je neoddělitelně spojen s jednou z nejničivějších vojenských operací v evropských dějinách: v tento den německé bojové bombardéry jednající na příkaz pravicového generála Franco srovnaly se zemí malé baskické město Guernica. Když se o tom Pablo Picasso (1881–1973) dozvěděl, zpracoval bolest a utrpení obyvatelstva v obraze o rozměrech 349 x 776 centimetrů. Jeho "Guernica" se měla stát jedním z nejpůsobivějších uměleckých děl 20. století. Dodnes je nadčasovým památníkem proti válce a ikonou mírového hnutí. Co se však skrývá za tímto obrazem, který stále vyvolává zájem a emoce veřejnosti? Následující analýza obrazu Guernica sleduje stopy tohoto mistrovského díla moderny.

Picasso v "Guernica" zpracoval utrpení obětí

Útok na Guernicu patří k největším zvěrstvům španělské občanské války. Byl vyvolán v červenci 1936 pučem generála Francisco Franco proti demokraticky zvolené vládě.

Pro Franco byla Guernica důležitým strategickým cílem. Byl považován za otevřeného odpůrce jakýchkoli snah o autonomii, jaké sledovali mimo jiné i Baskové. Guernica měla dlouhou tradici jako centrum baskické kultury. To z malého města učinilo cíl s vysokou symbolickou hodnotou.

K dobytí Guerniky získali španělští pučisté podporu jak od italských fašistů, tak od nacistického Německa. Hitler vyslal k leteckému útoku leteckou eskadru "Legion Condor". Během několikahodinového bombardování bylo město téměř zcela zničeno.

I když německé vedení tuto skutečnost vždy popíralo, letecký útok byl zaměřen výhradně proti civilnímu obyvatelstvu. Cílem bylo demoralizovat lidi, kteří se připojili k odporu proti Franco. I když přesné počty obětí nejsou známy (podle zdrojů se pohybují mezi 300 a 1600), Guernica se stala symbolem bezohledného vedení války proti obyvatelstvu.

Pablo Picasso byl hluboce otřesen, když se dozvěděl o zničení Guerniky. V době útoku právě pracoval na nástěnné malbě pro španělský pavilon na pařížské Světové výstavě. Když k němu dorazila zpráva o zničení Guerniky, opustil svůj původní nápad na výstavní příspěvek. Místo toho se rozhodl zpracovat utrpení civilního obyvatelstva v monumentální nástěnné malbě. Na Světové výstavě se obraz Guernica stal veřejnou obžalobou tohoto nelidského válečného zločinu.

Popis obrazu Guernica: Nejdůležitější prvky díla

Ačkoli Pablo Picasso namaloval Guernicu, aby upozornil na utrpení a zkázu, tento obraz se výrazně liší od jiných válečných vyobrazení. Picasso se vyhýbal zobrazení realistické bojové scény. Obraz nezobrazuje ani bojiště, ani bombardování, ani zničené město. Místo toho vytvořil alegorii. Přenesl své vlastní pocity a bolest obětí do metaforického obrazového jazyka. I když vynechal explicitní krutosti, jeho umělecké zpracování událostí je neméně působivé.

Osud obyvatelstva Picasso ilustruje na příkladu šesti osob:

• Na levé straně obrazu truchlí žena nad svým zemřelým dítětem, přímo pod ní leží další mrtvé tělo.
• Na pravé straně zvedá osoba, která zjevně nemůže uniknout ohni, prosebně ruce do vzduchu.
• Další dva lidé se zdají snažit uniknout peklu.

Kromě lidí přidal Picasso do obrazu také několik zvířecích zobrazení:

• Do středu obrazu umístil koně s dokořán otevřenou tlamou, který zjevně působí vystrašeně.
• Na levém okraji obrazu se tyčí býk. Ten hraje ve španělské kultuře významnou roli, ale může také sloužit jako symbol síly, brutality nebo vitality.

Kromě lidí a zvířat se v obraze nacházejí také různé další fragmenty a amorfní prvky, které nelze jednoznačně identifikovat. V téměř každé interpretaci Guerniky je navíc poukazováno na žárovku. Názory na její význam se však rozcházejí. Někdy je považována za světlo nebo Boží oko, jindy za symbol technického pokroku. Sám Picasso neposkytl podrobná vysvětlení toho, jaké poselství chtěl jednotlivými obrazovými prvky sdělit. Nakonec zůstává na divácích, aby obraz interpretovali zcela individuálně.

Tragické téma svého obrazu Picasso podpořil různými malířskými prostředky. Mnohé fragmenty, z nichž scénu sestavil, vytvářejí trvalý pocit neklidu. Také způsob malby, silně inspirovaný kubismem, bez jakékoli prostorové hloubky a s ostrými konturami a kontrasty, zesiluje znepokojivou atmosféru díla. Smutek a vážné poselství obrazu dále podtrhl barevnou paletou, v níž zohlednil výhradně tóny mezi černou, šedou a bílou.

Kolují různé interpretace Guerniky

Pablo Picasso vytvořil v "Guernica" dojemné prohlášení proti válce. Monumentální dílo se vyvinulo v ikonu celosvětového mírového hnutí. Díky své silné emocionalitě se Guernica stala jedním z nejslavnějších obrazů 20. století a ztělesněním politického umění.

Stejně tak Pablo Picasso u Guernica nepotřeboval explicitní a detailní zobrazení násilí, zranění nebo smrti. Krutost a bolest jsou přesto téměř hmatatelné. Picasso se navíc zcela zdržel požadavků na důsledky za ničivý útok. Obraz neobsahuje žádné vyúčtování s pachateli. Nevyzývá k odvetě ani nepodněcuje nenávist vůči válečným zločincům. Picasso toto dílo věnoval výhradně utrpení obyvatelstva. Spoléhal na to, že zjevná bolest lidí postačí k vedení k odpovědnému a etickému jednání.

Ne všechny interpretace Guernica se však řídí takovými běžnými výkladovými vzorci. Často je zpochybňován přímý vztah k útoku na Guernica. Tyto interpretace se přitom odvolávají na výroky samotného Picasso. Je citován slovy, že obraz má vyjadřovat jeho "odpor k vojenské kastě" Španělska – zejména generála Franco. Picasso tedy nechtěl nutně vytvořit protiválečný obraz ani tematizovat utrpení civilního obyvatelstva. Spíše mu šlo o zásadní kritiku pravicových pučistů v jeho zemi.

Existují dokonce teorie, podle nichž obraz Guernica nemá vůbec nic společného se španělskou občanskou válkou ani s bombardováním baskického města. Význam obrazu je prý třeba hledat v biografii Picasso. Podle tohoto výkladu Guernica odráží život malíře, případně některé fáze jeho života. Zobrazeny jsou:

• zemětřesení v Malaze, které zažil v dětství,
• jeho partnerské problémy a
• sebevražda jeho přítele Carlos Casagemas.

Žádný z mnoha výkladů Guernica nelze jednoznačně prokázat. Sám mistr je citován slovy, že "není úkolem malíře" "definovat symboly". Veřejnost, která obraz pozoruje, musí symboly interpretovat tak, jak jim rozumí.

Guernica Picasso má stále velkou sílu působení

Ještě v témže roce, kdy Pablo Picasso Guernica namaloval, byl obraz vystaven na Světové výstavě v Paříži. Následně byl vystavován ve více než 30 městech v USA a v Evropě. Zapůjčení do Španělska však po mnoho let nepřicházelo v úvahu. Picasso stanovil, že dílo smí být vystaveno až po smrti Franco a obnovení demokracie ve Španělsku.

Guernica tak nejprve visela přibližně 40 let v Museum of Modern Art in New York, než se v roce 1981 vrátila do Španělska. Od roku 1992 má své konečné místo v Museo Reina Sofia v Madridu. Kvůli špatnému stavu není obraz již zapůjčován jiným institucím. Ani opakovaně požadovaná výstava v Baskicku nebyla dosud schválena. Guernica je dnes bezpochyby nejslavnějším dílem v Museo Reina Sofia. Ne v poslední řadě i díky tomuto vrcholu umění 20. století navštíví muzeum každoročně více než 1,5 milionu lidí.

Obraz Guernica nefascinuje pouze veřejnost. Jak velká může být jeho síla a vliv, ukázal incident v budově OSN v New Yorku. Visela zde kopie Guernica jako tapisérie. Když americký ministr zahraničí Colin Powell dne 5. února 2003 přednesl svůj osudový projev o údajném arzenálu zbraní hromadného ničení Iráku, byla "Guernica" zakryta modrou vlajkou OSN. Zjevně panovaly obavy, že působivý obraz by mohl ovlivnit atmosféru v Radě bezpečnosti i názor veřejnosti.

Picasso se opakovaně vyjadřoval k politickým otázkám

Když Pablo Picasso vytvořil Guernica, chtěl vyjádřit své zděšení nad válečnými zvěrstvy pravicového generála a pozdějšího diktátora Franco. Tímto obrazem učinil Picasso významný krok směrem k politickému a společensky kritickému umění.

Ve své další kariéře se ve svých dílech opakovaně zabýval aktuálním děním a angažoval se za mír a usmíření. Považoval téměř za povinnost umělců zaujímat stanovisko k politickým otázkám:

"Je mým přáním Vám připomenout, že jsem byl vždy a stále jsem přesvědčen, že umělec, který žije a pracuje s duchovními hodnotami, se tváří v tvář konfliktu, v němž jsou v sázce nejvyšší hodnoty humanismu a civilizace, nemůže chovat lhostejně."

Opakovaně ve své práci tematizoval nespravedlnost, válku a utrpení. Mezi jeho obrazová témata patřily mimo jiné válečné zločiny během nacismu a španělské diktatury, válka v Koreji nebo kubánská krize.

Označit jej proto za čistě politického umělce by však zašlo příliš daleko. Velká část jeho díla se vymyká jakékoli možné politické interpretaci.

Obrazem "Guernica" vytvořil Pablo Picasso bezpochyby své nejúčinnější protiválečné poselství. Monumentálním dílem připomněl, že to je vždy obyvatelstvo, které nejvíce trpí v důsledku ozbrojených konfliktů. Toto poselství bohužel dodnes neztratilo nic ze své aktuálnosti. A dokud po celém světě zuří války mezi národy, etnickými skupinami a náboženstvími, jsou zapotřebí burcující umělecká díla, jako je obraz Guernica.

Chcete se o umělci dozvědět více? Přečtěte si naše články o ženách Picasso nebo objevte nejslavnější díla Picasso.