Dívka s perlou: Tajemné klíčové dílo baroka

Patří bezpochyby mezi nejslavnější ženy dějin umění: "Dívka s perlou" na obraze Jan Vermeer van Delft. Holandský malíř dokončil tento obraz, který je dnes považován za jedno z nejdůležitějších uměleckých děl baroka, přibližně v roce 1667. Obraz, známý také pod názvy "Dívka s perlovým náušníkem", "Portrét mladé ženy s perlovými náušnicemi" či dokonce "Mona Lisa severu", byl dlouho v soukromém vlastnictví a roku 1902 byl odkázán testamentem muzeu Mauritshuis v Haagu. Od té doby je součástí jeho sbírek a představuje hlavní atrakci muzea.

Obraz, který měří pouhých 45 centimetrů na výšku a 40 centimetrů na šířku, patří nejen k nejslavnějším uměleckým dílům všech dob, ale inspiroval také mnoho autorů. V roce 2003 byl román Tracy Chevalier "Dívka s perlou" zfilmován Peterem Webberem se Scarlett Johansson v roli služky Griet a Colinem Firthem jako Jan Vermeer.

Jan Vermeer – tvůrce obrazu s perlou

Není pochyb o tom, že "Dívka s perlou" je nejslavnějším obrazem Jan Vermeer van Delft. Ačkoli je považován za jednoho z nejvýznamnějších holandských barokních malířů, o jeho životě se dochovalo poměrně málo ověřených informací. Říká se, že získal řemeslné, nikoli však umělecké vzdělání. Jeho členství v malířském cechu v Delftu však dokládá vysokou prestiž, které se jako malíř těšil již za svého života. Jeho dnes známé dílo je však velmi malé – existuje pouze 37 obrazů, které mu mohou být s jistotou připsány. Malý počet děl lze vysvětlit tím, že Vermeer věnoval svým obrazům mimořádně mnoho času a někdy trvalo roky, než je dokončil.

Mezi Vermeerovy motivy patřily krajiny, historické malby a žánrové scény. Mnoho jeho obrazů zachycuje každodenní život jeho současníků, například služku při práci nebo malíře v ateliéru. Vermeer kladl mimořádný důraz na řemeslnou dokonalost a detailně propracovával každý prvek svých děl. Dodnes je považován za mistra realistického zobrazení světelných podmínek a perspektivy.

Mýtus a mnohé nezodpovězené otázky kolem obrazu s perlou

Na první pohled zaujme slavný obraz s perlou svou živostí a zdánlivým realismem. Motiv je zpracován tak dokonale, že se nabízí domněnka, že Jan Vermeer zobrazil skutečnou osobu. Zdání však klame, neboť několik aspektů obrazu naznačuje, že Vermeer zde spíše vytvořil mistrovskou iluzi.

Především je třeba zmínit identitu dívky. Opakovaně se spekulovalo o tom, kdo by to mohl být – někdy se uvádělo, že jde o jednu z Vermeerových dcer, jindy, že o placený model. Tato otázka však nikdy nebyla objasněna. Dnes se většina odborníků domnívá, že se jedná o tzv. tronii – typ obrazu, který se stal populárním v 17. století a liší se od portrétu tím, že nezobrazuje skutečnou osobu. Tronie spíše představuje obecný typ člověka v podobě portrétu nebo slouží jako studie. I když je pravděpodobné, že pro tronii stály modelem skutečné osoby, zobrazené postavy zůstávají anonymní.

Otázky však nevyvolává jen dívka, ale i perla v jejím uchu, která dala obrazu jméno. Zejména velikost šperku vzbuzuje pochybnosti, zda obraz zachycuje realitu. Pokud bychom například vzali oči dívky jako měřítko, je zřejmé, že perla musela být neobvykle velká. Protože by skutečná perla takových rozměrů byla mimořádně vzácná a drahá, existují domněnky, že šlo spíše o skleněnou perlu nebo postříbřenou kouli. Stejně tak je pravděpodobné, že Vermeer se od reality vědomě odchýlil a perlu záměrně namaloval větší.

Výzkum z roku 2018 přinesl mnoho nových poznatků

Slavný barokní obraz tedy skrývá mnoho tajemství. Nové a především vědecky podložené poznatky o obraze, malíři a jeho pracovních metodách přineslo rozsáhlé vědecké zkoumání díla v roce 2018.

Dva týdny byl obraz s perlou v Mauritshuis podroben důkladnému zkoumání interdisciplinárním týmem vědců. K analýze díla milimetr po milimetru a skrze všechny vrstvy barev byly použity různé technologie, jako nejmodernější skenery, mikroskopy a rentgenová zařízení. Velkou výhodou těchto metod bylo, že obraz nemusel být nijak poškozen, například odebráním vzorků barvy nebo plátna. Výzkum a následná přibližně dvouletá analýza získaných dat přinesly řadu nových a částečně překvapivých poznatků:

• Pozadí obrazu je známo jako velmi tmavé až černé. Mnoho kunsthistorických analýz to potvrzuje a upozorňuje, že právě na tomto pozadí ostatní barvy zvlášť zářivě vynikají. Výzkum však odhalil záhyby a zelenou barvu, což naznačuje, že Jan Vermeer původně za dívkou nenamaloval černou plochu, ale tmavě zelený závěs. Barvy však během staletí vybledly a závěs již není viditelný.
• Další detail se odhalil při zkoumání očí dívky. Jan Vermeer se u obrazu s perlou snažil o co nejrealističtější zobrazení. O to zvláštnější se zdálo, že v oblasti očí nejsou vidět řasy. Rentgenový snímek však ukázal, že Vermeer řasy jemnými tahy skutečně namaloval, avšak časem vlivem chemických procesů vybledly.
• Obzvlášť překvapivý výsledek přinesla analýza samotné perly. Až dosud se téměř nezpochybňovalo, že se jedná o šperk. Výzkum to však vyvrátil, protože perle chybí háček, kterým by měla být připevněna k uchu. Ve skutečnosti tedy nejde o náušnici – perla se vznáší volně v prostoru. Proč Vermeer zvolil tuto formu zobrazení, není známo.
• Vědecká analýza rovněž poprvé s jistotou určila, jaké barvy Jan Vermeer v obraze s perlou použil. Jeho paleta se skládala především z červené, žluté, hnědé, modré, černé a bílé. Vermeer také použil nápadně mnoho ultramarínu, například na pokrývku hlavy a kabátek. To je neobvyklé, protože ultramarín byl v 17. století mimořádně drahý a cenný pigment.

Díky analýze obrazu v Mauritshuis byly znalosti o "Dívce s perlou" významně rozšířeny. Na pro mnohé nejdůležitější otázku – kdo je dívka na obraze – však stále nebyla nalezena odpověď.

Pokud vás zajímají dramatické aspekty barokního umění, doporučujeme přečíst si náš článek o Rembrandt díle "Noční hlídka".