Paula Modersohn-Becker: Ikona klasické moderny

Autor: ars mundi, Datum zveřejnění: 03/2023, Doba čtení: 5 minut

Jen málo umělkyň a umělců zosobňuje průlom malířství do moderny tak jako Paula Modersohn-Becker (1876-1907). Na přelomu 19. a 20. století již začlenila do svého malířského stylu několik klíčových prvků expresionismu – zatímco v Německu byly příslušné umělecké skupiny "Brücke" (od 1905) a "Blauer Reiter" (od 1911) teprve v plenkách.

Modersohn-Becker, která se dožila pouze 31 let, vytvořila během necelých 10 let své umělecké kariéry více než 700 obrazů a přibližně 1500 kreseb. Svými mimořádnými díly plnými síly a citlivosti inspiruje dodnes malířky a malíře. Paula Modersohn-Becker je však vzorem nejen jako umělkyně, ale také jako člověk. S odvahou a odhodláním sledovala svůj cíl stát se umělkyní – i proti společenským a rodinným překážkám.

Paula Modersohn-Becker: Obraz 'Chlapec na cestě pod břízami'

Londýn, Berlín, Worpswede, Paříž: Důležité stanice v životě Pauly Modersohn-Becker

Umělecký vývoj Pauly Modersohn-Becker je úzce spjat s několika místy po celé Evropě. Ze svého rodného města Drážďany se v roce 1888 přestěhovala s rodinou do Brém. Zájem o malířství se zde již projevil. Během sedmiměsíčního pobytu v Londýně absolvovala na soukromé umělecké škole své první lekce malby a kresby. Po návratu do Brém navštěvovala na přání rodičů seminář pro učitelky, ale paralelně pokračovala v kurzech malby a kresby.

Další velký krok ve své umělecké kariéře učinila v roce 1896, kdy absolvovala kurz na škole kresby a malby ve "Spolku berlínských umělkyň". Následovalo jedno a půl roku vzdělávání v portrétu, aktu a krajinné malbě u různých berlínských malířů.

V roce 1897 navštívila poprvé Worpswede, kamž se měla přestěhovat od roku 1898. Toto místo v Teufelsmooru přineslo pro Modersohn-Becker významné změny jak soukromé, tak umělecké. Zde se setkala se svým pozdějším manželem, malířem Otto Modersohnem, a našla v umělecké kolonii ve Worpswede prostředí, kde mohla svůj umělecký talent dále rozvíjet.

Klíčové impulzy pro malířství

Rozhodující impulzy pro její progresivní pojetí malířství však Paula Modersohn-Becker získala především v Paříži, kterou navštívila poprvé v roce 1900. Celkem čtyřikrát cestovala do francouzské metropole. Zde absolvovala kurzy na různých uměleckých školách, mimo jiné na École des Beaux-Arts Paris, Académie Julian a Académie Colarossi. Navíc mohla Modersohn-Becker v umělecké metropoli studovat díla vedoucích osobností evropské avantgardy, jako byli Vincent van Gogh, Paul Cézanne nebo Paul Gauguin.

Paula Modersohn-Becker: Obraz 'Mladá dívka se žlutými květy'

Své odvahy prokazovala jak ve stylu, tak ve výběru motivů

Jméno Paula Modersohn-Becker dnes symbolizuje raný expresionismus. Když se však jako dospívající začala zajímat o malířství, v Německu ještě těžko myslet na tento avantgardní malířský styl. Ve svých raných pracích se orientovala ještě podle jiných tehdy populárních stylů, jako byl impresionismus, realismus a secesi.

Čím déle se zabývala malbou, tím více se vzdalovala naturalistickému pojetí. Ve svých motivech hledala charakteristické rysy a zjednodušovala je do výrazných barev. Inspiraci a podporu pro svůj malířský styl nacházela v dílech umělců, jako byli Cézanne, van Gogh, Gauguin, Rousseau nebo Munch.

Paula Modersohn-Becker interpretovala témata obrazů nezvyklým způsobem

Svůj nový malířský styl aplikovala Modersohn-Becker na všechna svá témata obrazů. Jak portréty a krajiny, tak zátiší a autoportréty interpretovala způsobem neobvyklým pro svou dobu. Pokroková však nebyla jen ve svém malířském stylu, ale i ve výběru motivů. Ve svých portrétech se často věnovala zcela obyčejným lidem, kteří jinak v malířství hráli jen zřídka roli, například chudým, starým lidem, dětem, matkám nebo rolníkům. Tyto osoby zachycovala velmi autenticky a bez idealizace.

Skutečný tabu prolomila Modersohn-Becker tím, že malovala akty – jak ženské, tak mužské. Na přelomu století tím – především jako žena – porušila všechna pravidla. Na vrchol to dotáhla, když začala vytvářet aktové autoportréty. To podle shodného názoru v dějinách umění žádná malířka před ní ještě neodvážila.

Paula Modersohn-Becker: Obraz 'Zátiší s tulipány v modrém květináči'

Navzdory všem překážkám sledovala svůj životní sen

To, že Paula Modersohn-Becker malovala akty a autoportréty, dokazuje, jak odvážně a nekompromisně šla svou vlastní cestou – jak jako žena, tak jako umělkyně. Opakovaně při tom narážela na společenské konvence.

Již jako dospívající projevovala velký zájem o malířství, ale její rodiče jí nedovolili umělecké vzdělání. Své sny stát se malířkou přesto nevzdala. Ráda by studovala na umělecké akademii, ale to ženám koncem 19. století bylo zásadně zakázáno. Proto si sama zapisovala kurzy na různých malířských školách a tímto způsobem získala profesionální umělecké vzdělání. Od tradičních zásad malířství se stále více vzdaluje a vyvíjela svůj vlastní styl. S ním se však většinou setkávala s odmítnutím.

Drtivá kritika po skupinové výstavě v Brémách

Když v roce 1899 vystavovala svá díla na skupinové výstavě v Brémách, musela poté v Weser-Zeitung číst drtivou kritiku. Pouze její manžel Otto Modersohn ji zpočátku podporoval a podporoval její práci. Od roku 1905 se však i on stal přísným kritikem a vytýkal jí soustředění na formu a primitivní způsob zobrazení. Odpor, který musela snášet z mnoha směrů, nakonec vedl k tomu, že se zcela stáhla z veřejného života – ale nepřestala malovat.

Paula Modersohn-Becker prokazovala odvahu a důslednost i v jiných oblastech života

Již jako dospívající si vyloučila život v roli hospodyňky. Když později jako vdaná žena cestovala do Paříže bez svého manžela, bylo to jejími okolími považováno s největší skepsí, ne-li dokonce za "chorobné". Také to, že se občas zcela oddělila od Otto Modersohna, bylo pro mnoho lidí provokací. Nakonec však ani nezájem veřejnosti, ani společenské tlaky nemohly Paulu Modersohn-Becker zastavit v realizaci jak své umělecké vize, tak životního plánu.

Paula Modersohn-Becker: Obraz 'Elsbeth mezi ohnivými liliemi'

Paula Modersohn-Becker dnes: Oslavovaná hvězda expresionismu

Mnozí její současníci považovali obrazy Pauly Modersohn-Becker za výrazně progresivní. Během svého života měla údajně prodat pouze tři ze svých děl. Dnes je však všude oslavována za svou odvážnou povahu a průkopnický přínos k expresionismu.

Již krátce po její smrti se stále více výstavních domů začalo zajímat o její práci. Kromě toho mnoho soukromých a veřejných sbírek zařadilo její díla do svého fondu, mezi nimi

Velká posmrtná pocta jí byla dána také v roce 1927, kdy se v Brémách otevřelo "Paula Modersohn-Becker Museum", první výstavní místo na světě věnované dílu ženy.

I ve 21. století si její obrazy a kresby stále získávají větší oblibu

Ve významných výstavních domech se pravidelně konají výstavy jejích děl, například v roce 2015 v "Louisiana Museum of Modern Art" v Humlebæku u Kodaně, v roce 2016 v "Musée d´Art moderne de la Ville de Paris" nebo v roce 2021 v "Schirn Kunsthalle" ve Frankfurtu nad Mohanem.

V roce 2017 byl uveden do kin film "Paula", který vychází z jejího životního příběhu. Navíc okres Osterholz každé dva roky uděluje "Paula Modersohn-Becker-Kunstpreis". Téměř 150 let po jejím narození je Paula Modersohn-Becker dnes tedy přítomnější než kdy předtím.