Múzy v umění – zdroje inspirace

Stejně stará jako samotné umění je otázka, kde umělci nacházejí inspiraci pro svá díla. Častá odpověď zní, že nápady nevycházejí výhradně z jejich vlastní mysli, ale že jsou do značné míry vyvolávány také jinými lidmi – múzami. Alespoň je známo o mnoha tvůrčích hlavách, jako jsou Auguste Renoir, Gustav Klimt, Salvador Dalí, Pablo Picasso nebo Andy Warhol, že v jejich umělecké práci hrála významnou roli múza. Díky své pouhé přítomnosti a vyzařování se těmto ženám a mužům daří podněcovat umělce a posilovat jejich tvořivou sílu.

Co nakonec činí někoho múzou, je případ od případu velmi odlišné. Pravděpodobně také proto, že její role není jasně definována, obklopuje múzy vždy něco legendárního, mystického a třpytivého. Faktem však je, že umělci se dodnes rádi obklopují múzami a ty mají silný vliv na umělecký proces.

Původ představy o osobě, která pozitivně ovlivňuje produktivitu umělců, sahá do antiky. Ze starořecké mytologie je známo, že z milostného spojení otce bohů Dia s Mnemosyne, bohyní paměti, vzešlo devět dcer. Každá dcera měla na starosti vlastní oblast umění, například lyriku, tanec, vědu, astronomii, komedii, filozofii nebo poezii. Těchto devět múz fungovalo jako ochranitelské bohyně umění a poskytovalo učencům a umělcům inspiraci. V návaznosti na tuto pověst se dodnes nazývají múzami osoby, které jakýmkoli způsobem pozitivně ovlivňují umělkyně a umělce.

Funkce múzy může sahat od modelu až k managementu

Co je múza pro umělce? Tuto otázku nelze snadno a už vůbec ne jednoznačně zodpovědět, protože pojem múza zahrnuje několik, částečně velmi odlišných forem vztahů mezi dvěma lidmi. Nakonec pojem múzy označuje spíše metafyzický jev a je málo odlišen od jiných označení, jako je model, milenka/milenec nebo přítelkyně/přítel.

Pravděpodobně ústředním aspektem konceptu múzy je funkce hybné síly a zdroje inspirace pro umělce. Múza dokáže pouze svou přítomností a aurou zajistit, že kreativita je stimulována a produktivita zvýšena. Nechá nápady proudit a povzbuzuje k stále novým vrcholným výkonům – možná i v těžkých časech. V čem však tento talent spočívá a odkud múzy čerpají svou sílu a schopnost ovlivňovat a stimulovat smysly, lze jen stěží objektivně určit. Ale zjevně jsou múzy schopny přimět umělce plně využít svůj potenciál.

Vzhledem k velké blízkosti múz k umělkyním a umělcům je častým spojením role modelu. Model a múza mohou být toutéž osobou, ale múza nemusí nutně pózovat, stejně jako ne každý model je vždy múzou umělců. Existuje však nápadně mnoho příkladů děl múz v umění, v nichž múza velmi konkrétně sloužila jako předloha pro umělecké dílo a je v něm více či méně zřetelně vyobrazena. Na mnoha portrétech známých osobností dějin umění stojí vztah malíř-múza.

Pozitivní vliv na umělce však může sahat mnohem dále než role modelu. Mnozí umělci si svých múz váží jako partnerek či partnerů k rozhovorům a vedou s nimi živou intelektuální výměnu. Některé múzy dokonce přebírají funkci manažerky či manažera. Stojí umělcům po boku radou i skutky a starají se o organizační a finanční záležitosti. Právě zde se ukazuje, že múzy často zaujímají velmi silnou roli ve vztahu k umělkyním a umělcům.

Umělci bývají svými múzami často velmi fascinováni a částečně je uctívají. Spolupráce často trvá mnoho let a nemálo z nich vyústí v milostný vztah, ne-li v manželství. Není však neobvyklé, že se umělci v průběhu své kariéry obklopují různými múzami.

Múza v umění – konstanta v dějinách umění

Obvykle nejsou jména múz tak známá jako jména umělců, které podporují. Přesto mají pro dějiny umění zásadní význam, neboť sloužily slavným umělkyním a umělcům nejen jako motiv, ale měly rozhodující podíl na tom, že mohli pracovat produktivně a kreativně. V dějinách umění lze nalézt nesčetné příklady, přičemž každý vztah v ateliéru má svůj vlastní individuální příběh.

Múza jako inspirace pro Auguste Rodin

Například francouzský sochař Auguste Rodin a Camille Claudel udržovali vztah, který se vyvíjel po mnoho let a měl různé podoby. Claudel a Rodin se setkali v roce 1883 na pařížské akademii umění, kde Rodin vyučoval sochařství a Claudel navštěvovala jeho kurzy. Krátce poté mu pózovala jako modelka pro různé sochy, ale podporovala ho také jako jeho asistentka v ateliéru. Ze spolupráce se vyvinul milostný vztah, který trval deset let. Když skončil, Rodin toto prožité zpracoval i ve svých dílech. Na počest jejího velkého významu pro dějiny umění – také jako samostatné umělkyně – bylo Camille Claudel v roce 2017 věnováno vlastní muzeum v Nogent-sur-Seine.

Edie Sedgwick jako slavná múza Andy Warhol

Zcela jinak vypadal vztah múza-umělec v případě Edie Sedgewick a Andy Warhol. Již při jejich prvním setkání v lednu 1965 byl Warhol fascinován mladou modelkou. Začala intenzivní, ale čistě platonická spolupráce na různých projektech, především filmech. Již v srpnu 1965 však mezi nimi začalo docházet k napětím kvůli finančním sporům a nadměrné konzumaci drog Sedgewick. Na začátku roku 1966 se jejich cesty rozešly.

Múza v malířství – Gustav Klimt a Emilie Flöge

Velmi úzký osobní vztah mezi malířem a múzou je považován za základ jednoho z nejdůležitějších děl secese. V obraze "Polibek" měl rakouský malíř Gustav Klimt zobrazit sebe a svou múzu a životní partnerku Emilie Flöge. Již dříve Flöge – později úspěšná módní návrhářka a podnikatelka – pózovala jako modelka pro různé Klimtovy obrazy. Pro tvrzení, že Adele Bloch-Bauer, kterou Klimt namaloval ve svém světoznámém obraze z roku 1907, byla možná pro něj něčím více než jen modelem, však neexistují dostatečné důkazy.

Jak ukazují tyto příklady, často žena přebírá roli múzy, ale lze uvést i příklady mužských múz. Říká se, že francouzská impresionistka Morisot Berthe měla jako múzu Eugène Manet, svého manžela a bratra Édouard Manet. Existuje alespoň mnoho obrazů, na nichž Morisot namalovala Eugène Manet.

Ať už mužská nebo ženská múza – jisté je, že mnozí dnes slavní umělci by se bez svých múz nestali toho, čím jsou.